Књига пророка Језекиља 2
1 И рече ми: Сине човечји, устани на ноге да говорим с тобом.
Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.
2 И уђе у ме дух кад ми проговори, и постави ме на ноге, и слушах Оног који ми говораше.
I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.
3 И рече ми: Сине човечји, ја те шаљем к синовима Израиљевим, к народима одметничким, који се одметнуше мене; они и оци њихови бише ми неверни до овог дана.
Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.
4 К синовима тврдог образа и упорног срца шаљем те ја, па им реци: Тако вели Господ;
K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,
5 И послушали или не послушали, јер су дом одметнички, нека знају да је пророк био међу њима.
Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.
6 И ти, сине човечји, не бој их се нити се бој њихових речи, што су ти упорни и као трње и живиш међу скорпијама; не бој се њихових речи и не плаши се од њих што су дом одметнички.
Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.
7 Него им кажи речи моје, послушали или не послушали, јер су одметници.
Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.
8 Али ти, сине човечји, слушај шта ћу ти казати, не буди непокоран као тај дом непокорни; отвори уста, и поједи шта ћу ти дати.
Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.
9 И погледах, а то рука пружена к мени, и гле, у њој савијена књига.
I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.
10 И разви је преда мном, и беше исписана изнутра и споља, и беше у њој написан плач и нарицање и јаох.
Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.
