Poslovice 27
1 Ne hvali se sjutrašnjim danom, jer ne znaš šta æe dan donijeti.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Neka te hvali drugi, a ne tvoja usta, tuðin, a ne tvoje usne.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 Težak je kamen, i pijesak je težak; ali je gnjev bezumnikov teži od obojega.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Jarost je nemilostiva, i gnjev je plah; ali ko æe odoljeti zavisti?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Bolji je javni ukor nego tajna ljubav.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Udarci od prijatelja istiniti su, a cjelivi nenavidnikovi lažni.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 Duša sita gazi sat, a gladnoj duši slatko je sve što je gorko.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 Kaka je ptica koja odleti iz svojega gnijezda, taki je èovjek koji otide iz svojega mjesta.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 Ulje i kad veseli srce, tako je prijatelj sladak svjetom srdaènijem.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Ne ostavljaj prijatelja svojega ni prijatelja oca svojega, i u kuæu brata svojega ne ulazi u nesreæi svojoj: bolji je susjed blizu nego brat daleko.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Sine moj, budi mudar i obraduj srce moje, da imam šta odgovoriti onome ko me ruži.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 Pametan èovjek vidi zlo i skloni se, a ludi idu dalje i plaæaju.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Uzmi haljinu onomu koji se podjamèi za tuðina, i uzmi zalog od njega za tuðinku.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Ko blagosilja prijatelja svojega na glas rano ustajuæi, primiæe mu se za kletvu.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Neprestano kapanje kad je velik dažd, i žena svadljiva, jedno su;
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 Ko je ustavlja, ustavlja vjetar, i ona se odaje kao mirisavo ulje u desnici.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Gvožðe se gvožðem oštri, tako èovjek oštri lice prijatelja svojega.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 Ko èuva smokvu, ješæe roda njezina; tako ko èuva gospodara svojega, biæe poštovan.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 Kako je u vodi lice prema licu, tako je srce èovjeèije prema èovjeku.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 Srebro u topionici i zlato u peæi a èovjek u ustima onoga koji ga hvali poznaje se.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Da bezumnoga tucaš u stupi tuèkom s prekrupom, ne bi otišlo od njega bezumlje njegovo.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Dobro gledaj stoku svoju i staraj se za stada svoja.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 Jer bogatstvo ne traje dovijeka niti kruna od koljena do koljena.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Kad trava naraste i pokaže se zelen, kupi se trava po planinama.
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 Jaganjci su ti za odijelo, i jariæi cijena za njivu.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 I dosta ima mlijeka kozjega tebi za jelo, i za jelo tvojemu domu i za hranu tvojim djevojkama.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
