< Poslovice 10 >

1 Mudar je sin radost ocu svojemu, a lud je sin žalost materi svojoj.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Ne pomaže nepravedno blago, nego pravda izbavlja od smrti.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 Ne da Gospod da gladuje duša pravednikova, a imanje bezbožnièko razmeæe.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Nemarna ruka osiromašava, a vrijedna ruka obogaæava.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Ko zbira u ljeto, sin je razuman; ko spava o žetvi, sin je sramotan.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Blagoslovi su nad glavom pravedniku, a usta bezbožnièka pokriva nasilje.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Spomen pravednikov ostaje blagosloven, a ime bezbožnièko truhne.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Ko je mudra srca, prima zapovijesti; a ko je ludijeh usana, pašæe.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Ko hodi bezazleno, hodi pouzdano; a ko je opak na putovima svojim, poznaæe se.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Ko namiguje okom, daje muku; i ko je ludijeh usana, pašæe.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Usta su pravednikova izvor životu, a usta bezbožnièka pokriva nasilje.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Mrzost zameæe svaðe, a ljubav prikriva sve prijestupe.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Na usnama razumnoga nalazi se mudrost, a za leða je bezumnoga batina.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Mudri sklanjaju znanje, a usta ludoga blizu su pogibli.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Bogatstvo je bogatima tvrd grad, siromaštvo je siromasima pogibao.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Rad je pravednikov na život, dobitak bezbožnikov na grijeh.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Ko prima nastavu, na putu je k životu; a ko odbacuje kar, luta.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Ko pokriva mržnju, lažljivih je usana; i ko iznosi sramotu, bezuman je.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 U mnogim rijeèima ne biva bez grijeha; ali ko zadržava usne svoje, razuman je.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Jezik je pravednikov srebro odabrano; srce bezbožnièko ne vrijedi ništa.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Usne pravednikove pasu mnoge, a bezumni umiru s bezumlja.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 Blagoslov Gospodnji obogaæava a bez muke.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Bezumniku je šala èiniti zlo, a razuman èovjek drži se mudrosti.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Èega se boji bezbožnik, ono æe ga snaæi; a što pravednici žele, Bog æe im dati.
Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Kao što prolazi oluja, tako bezbožnika nestaje; a pravednik je na vjeèitom temelju.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Kakav je ocat zubima i dim oèima, taki je ljenivac onima koji ga šalju.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Strah Gospodnji dodaje dane, a bezbožnicima se godine prekraæuju.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Èekanje pravednijeh radost je, a nadanje bezbožnijeh propada.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 Put je Gospodnji krjepost bezazlenomu, a strah onima koji èine bezakonje.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Pravednik se neæe nigda pokolebati, a bezbožnici neæe nastavati na zemlji.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Usta pravednikova iznose mudrost, a jezik opaki istrijebiæe se.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Usne pravednikove znaju što je milo, a bezbožnièka su usta opaèina.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

< Poslovice 10 >