Jov 38
1 Tada odgovori Gospod Jovu iz vihora i reèe:
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Ko je to što zamraèuje savjet rijeèima nerazumno?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Opaši se sada kao èovjek; ja æu te pitati, a ti mi kazuj.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Gdje si ti bio kad ja osnivah zemlju? kaži, ako si razuman.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Ko joj je odredio mjere? znaš li? ili ko je rastegao uže preko nje?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Na èem su podnožja njezina uglavljena? ili ko joj je metnuo kamen ugaoni?
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Kad pjevahu zajedno zvijezde jutrnje i svi sinovi Božji klikovahu.
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Ili ko je zatvorio more vratima kad kao iz utrobe izide?
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Kad ga odjeh oblakom i povih tamom;
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Kad postavih za nj uredbu svoju i metnuh mu prijevornice i vrata;
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 I rekoh: dovde æeš dolaziti, a dalje neæeš, i tu æe se ustavljati ponositi valovi tvoji.
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Jesi li svoga vijeka zapovjedio jutru, pokazao zori mjesto njezino,
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Da se uhvati zemlji za krajeve, i da se rastjeraju s nje bezbožnici,
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Da se ona promijeni kao blato peèatno, a oni da stoje kao haljina,
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Da se oduzme bezbožnicima svjetlost njihova i ruka podignuta da se slomi?
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Jesi li dolazio do dubina morskih? i po dnu propasti jesi li hodio?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Jesu li ti se otvorila vrata smrtna, i vrata sjena smrtnoga jesi li vidio?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Jesi li sagledao širinu zemaljsku? kaži, ako znaš sve to.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Koje je put k stanu svjetlosti? i gdje je mjesto tami,
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Da bi je uzeo i odveo do meðe njezine, i znao staze k domu njezinu?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Znaš ti; jer si se onda rodio, i broj je dana tvojih velik.
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Jesi li ulazio u riznice šnježne? ili riznice gradne jesi li vidio,
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 Koje èuvam za vrijeme nevolje, za dan boja i rata?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Kojim se putem dijeli svjetlost i ustoka se razilazi po zemlji?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Ko je razdijelio jazove povodnju i put svjetlici gromovnoj?
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 Da bi išao dažd na zemlju gdje nema nikoga, i na pustinju gdje nema èovjeka,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 Da napoji pusta i nerodna mjesta, i uèini da raste trava zelena.
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Ima li dažd oca? ili ko je rodio kaplje rosne?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Iz èije je utrobe izašao led, i ko je rodio slanu nebesku,
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Da se vode skrivaju i postaju kao kamen i krajevi propasti srastaju?
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Možeš li svezati miline vlašiæima? ili svezu štapima razdriješiti?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Možeš li izvesti južne zvijezde na vrijeme? ili kola sa zvijezdama njihovijem hoæeš li voditi?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Znaš li red nebeski? možeš li ti ureðivati vladu njegovu na zemlji?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Možeš li dignuti glas svoj do oblaka da bi te mnoštvo vode pokrilo?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Možeš li pustiti munje da idu, i da ti reku: evo nas?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Ko je metnuo èovjeku u srce mudrost? ili ko je dao duši razum?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Ko æe izbrojiti oblake mudrošæu, i mjehove nebeske ko æe izliti,
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Da se raskvašen prah zgusne i grude da se slijepe?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Loviš li ti lavu lov? i laviæima trbuh puniš,
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 Kad leže u peæinama i vrebaju u zaklonu svom?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
41 Ko gotovi gavranu hranu njegovu kad ptiæi njegovi vièu k Bogu i lutaju nemajuæi šta jesti?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
