Jó 41

1 Poderás tirar com anzol o leviathan? ou ligarás a sua língua com a corda?

Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

2 Podes pôr um junco no seu nariz? ou com um espinho furarás a sua queixada?

Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

3 Porventura multiplicará muitas suplicações para contigo? ou brandamente falará?

Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

4 Fará ele concertos contigo? ou o tomarás tu por escravo para sempre?

Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

5 Brincarás com ele, como com um passarinho? ou o atarás para tuas meninas?

Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?

6 Os teus companheiros farão dele um banquete? ou o repartirão entre os negociantes?

Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?

7 Encherás a sua pele de ganchos? ou a sua cabeça com arpéos de pescadores?

Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?

8 Põe a tua mão sobre ele, lembra-te da peleja, e nunca mais tal intentarás.

Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.

9 Eis que a sua esperança falhará: porventura também à sua vista será derribado?

Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?

10 Ninguém há tão atrevido, que a desperta-lo se atreva: quem pois é aquele que ousa pôr-se em pé diante de mim

Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?

11 Quem me preveniu, para que eu haja de retribuir-lhe? pois o que está debaixo de todos os céus é meu.

Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.

12 Não calarei os meus membros, nem a relação das suas forças, nem a graça da sua formação.

Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.

13 Quem descobriria a superfície do seu vestido? quem entrará entre as suas queixadas dobradas?

Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?

14 Quem abriria as portas do seu rosto? pois em roda dos seus dentes está o terror.

Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.

15 As suas fortes escamas são excelentíssimas, cada uma fechada como com selo apertado.

Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.

16 Uma à outra se chega tão perto, que nem um assopro passa por entre elas.

Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.

17 Umas às outras se apegam: tanto se travam entre si, que não se podem separar.

Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.

18 Cada um dos seus espirros faz resplandecer a luz, e os seus olhos são como as pestanas da alva.

Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.

19 Da sua boca saem tochas: faiscas de fogo arrebentam dela.

Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.

20 Dos seus narizes procede fumo, como de uma panela fervente, ou de uma grande caldeira.

Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.

21 O seu hálito faria incender os carvões: e da sua boca sai chama.

Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.

22 No seu pescoço pousa a força: perante ele até a tristeza salta de prazer.

V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.

23 Os músculos da sua carne estão pegados entre si: cada um está firme nele, e nenhum se move.

Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.

24 O seu coração é firme como uma pedra e firme como parte da mó de baixo.

Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.

25 Levantando-se ele, tremem os valentes: em razão dos seus abalos se purificam.

Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.

26 Se alguém lhe tocar com a espada, essa não poderá penetrar, nem lança, dardo ou couraça.

Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.

27 Ele reputa o ferro por palha, e o cobre por pau podre.

Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.

28 A seta o não fará fugir: as pedras das fundas se lhe tornam em rastolho.

Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.

29 As pedras atiradas estima como arestas, e ri-se do brandir da lança.

Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.

30 Debaixo de si tem conchas ponteagudas: estende-se sobre coisas ponteagudas como na lama.

Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.

31 As profundezas faz ferver, como uma panela: torna o mar como quando os unguentos fervem.

Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.

32 Após ele alumia o caminho: parece o abismo tornado em brancura de cãs.

Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.

33 Na terra não há coisa que se lhe possa comparar, pois foi feito para estar sem pavor.

Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.

34 Todo o alto vê: é rei sobre todos os filhos de animais altivos.

Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.