< 2 Coríntios 11 >

1 Oxalá me suportasseis um pouco na minha loucura! suportai-me, porém, ainda.
Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.
2 Porque estou zeloso de vós com zelo de Deus: porque vos tenho preparado para vos apresentar como uma virgem pura a um marido, a saber, a Cristo.
Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.
3 Mas temo que, assim como a serpente enganou Eva com a sua astúcia, assim também sejam de alguma sorte corrompidos os vossos sentidos, e se apartem da simplicidade que há em Cristo.
Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.
4 Porque, se alguém viesse pregar-vos outro Jesus que nós não temos pregado, ou recebesseis outro espírito que não recebestes, ou outro evangelho que não abraçastes, com razão o sofrerieis.
Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.
5 Porque penso que em nada fui inferior aos mais excelentes apóstolos.
Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.
6 E, se também sou rude na palavra, não o sou contudo na ciência; mas já em tudo nos temos feito conhecer totalmente entre vós.
Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.
7 Pequei porventura, humilhando-me a mim mesmo, para que vós fosseis exaltados, porque de graça vos anunciei o evangelho de Deus?
Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?
8 Outras igrejas despojei eu para vos servir, recebendo delas salário; e quando estava presente convosco, e tinha necessidade, a ninguém fui pesado.
Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.
9 Porque os irmãos que vieram da Macedônia supriram a minha necessidade; e em tudo me guardei de vos ser pesado, e ainda me guardarei.
Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.
10 A verdade de Cristo está em mim; que esta glória não me será impedida nas regiões da Acáia.
Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.
11 Porque? Porque vos não amo? Deus o sabe.
Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.
12 Mas eu o faço, e o farei, para cortar ocasião aos que buscam ocasião, para que, naquilo em que se glóriam, sejam achados assim como nós.
Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.
13 Porque tais falsos apóstolos são obreiros fraudulentos, transfigurando-se em apóstolos de Cristo.
Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.
14 E não é maravilha, porque o próprio Satanás se transfigura em anjo de luz.
A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.
15 Não é muito pois que os seus ministros se transfigurem em ministros da justiça, o fim dos quais será conforme as suas obras.
Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.
16 Outra vez digo: ninguém me julgue insensato, ou então recebei-me como insensato, para que também me glorie um pouco.
Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.
17 O que digo, não o digo segundo o Senhor, mas como por loucura nesta confiança de glória.
Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.
18 Pois que muitos se glóriam segundo a carne, eu também me glóriarei.
Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.
19 Porque, sendo sensatos, de boamente tolerais os insensatos.
Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.
20 Pois o tolerais, se alguém vos põe em servidão, se alguém vos devora, se alguém vos apanha, se alguém se exalta, se alguém vos fere no rosto.
Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.
21 Para afronta o digo, como se nós fossemos fracos, mas no que qualquer tem ousadia (com insensatez falo) também eu tenho ousadia.
K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím, ) smímť i já.
22 São hebreus? também eu; são israelitas? também eu; são descendência de Abraão? também eu;
Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.
23 São ministros de Cristo? (falo como fora de mim) eu ainda mais; em trabalhos, muito mais; em açoites, mais do que eles; em prisões, muito mais, em perigo de morte muitas vezes.
Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím: ) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.
24 Recebi dos judeus cinco quarentenas de açoites menos um.
Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.
25 Três vezes fui açoitado com varas, uma vez fui apedrejado, três vezes sofri naufrágio, uma noite e um dia passei no abismo.
Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.
26 Em viagens muitas vezes, em perigos de rios, em perigos de salteadores, em perigos dos da minha nação, em perigos dos gentios, em perigos na cidade, em perigos no deserto, em perigos no mar, em perigos entre os falsos irmãos.
Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;
27 Em trabalhos e fadiga, em vigílias muitas vezes, em fome e sede, em jejum muitas vezes, em frio e nudez.
V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.
28 Além das coisas exteriores, me sobrevem cada dia o cuidado de todas as igrejas.
Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.
29 Quem enfraquece, que eu também não enfraqueça? Quem se escandaliza, que eu me não abraze?
Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?
30 Se convém glóriar-me, glóriar-me-ei das coisas da minha fraqueza.
Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.
31 O Deus e Pai de Nosso Senhor Jesus Cristo, que é eternamente bendito, sabe que não minto. (aiōn g165)
Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu. (aiōn g165)
32 Em Damasco, o governador sob o rei Aretas pôs guardas às portas da cidade dos damascenos, para me prenderem.
Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.
33 E fui descido num cesto por uma janela da muralha; e assim escapei das suas mãos.
Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.

< 2 Coríntios 11 >