< مزامیر 91 >

آنکه در ستر حضرت اعلی نشسته است، زیر سایه قادرمطلق ساکن خواهد بود. ۱ 1
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
درباره خداوند می‌گویم که او ملجاو قلعه من است و خدای من که بر او توکل دارم. ۲ 2
Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
زیرا که او تو را از دام صیاد خواهد رهانید و ازوبای خبیث. ۳ 3
Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
به پرهای خود تو را خواهدپوشانید و زیر بالهایش پناه خواهی گرفت. راستی او تو را مجن و سپر خواهد بود. ۴ 4
Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
از خوفی درشب نخواهی ترسید و نه از تیری که در روزمی پرد. ۵ 5
Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
و نه از وبایی که در تاریکی می‌خرامد ونه از طاعونی که وقت ظهر فساد می‌کند. ۶ 6
Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
هزارنفر به‌جانب تو خواهند افتاد و ده هزار به‌دست راست تو. لیکن نزد تو نخواهد رسید. ۷ 7
Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
فقط به چشمان خود خواهی نگریست و پاداش شریران را خواهی دید. ۸ 8
Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
زیرا گفتی تو‌ای خداوندملجای من هستی و حضرت اعلی را ماوای خویش گردانیده‌ای. ۹ 9
Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
هیچ بدی بر تو واقع نخواهد شد و بلایی نزد خیمه تو نخواهد رسید. ۱۰ 10
Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
زیرا که فرشتگان خود را درباره تو امر خواهدفرمود تا در تمامی راههایت تو را حفظ نمایند. ۱۱ 11
Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
تو را بر دستهای خود برخواهند داشت، مباداپای خود را به سنگ بزنی. ۱۲ 12
Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
بر شیر و افعی پای خواهی نهاد؛ شیربچه و اژدها را پایمال خواهی کرد. ۱۳ 13
Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
«چونکه به من رغبت دارد او را خواهم رهانید و چونکه به اسم من عارف است او راسرافراز خواهم ساخت. ۱۴ 14
Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
چون مرا خواند او رااجابت خواهم کرد. من در تنگی با او خواهم بود واو را نجات داده، معزز خواهم ساخت. ۱۵ 15
Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
به طول ایام او را سیر می‌گردانم و نجات خویش را بدونشان خواهم داد.» ۱۶ 16
Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

< مزامیر 91 >