< مزامیر 90 >
دعای موسی مرد خدا ای خداوند مسکن ما تو بودهای، درجمیع نسلها، | ۱ 1 |
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
قبل از آنکه کوهها به وجود آید و زمین ربع مسکون را بیافرینی. از ازل تا به ابد تو خدا هستی. | ۲ 2 |
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
انسان را به غباربرمی گردانی، و میگوییای بنی آدم رجوع نمایید. | ۳ 3 |
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
زیرا که هزار سال در نظر تو مثل دیروزاست که گذشته باشد و مثل پاسی از شب. | ۴ 4 |
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
مثل سیلاب ایشان را رفتهای و مثل خواب شدهاند. بامدادان مثل گیاهی که میروید. | ۵ 5 |
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
بامدادان میشکفد و میروید. شامگاهان بریده و پژمرده میشود. | ۶ 6 |
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
زیرا که در غضب تو کاهیده میشویم ودر خشم تو پریشان میگردیم. | ۷ 7 |
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
چونکه گناهان مارا در نظر خود گذاردهای و خفایای ما را در نورروی خویش. | ۸ 8 |
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
زیرا که تمام روزهای ما در خشم تو سپری شد و سالهای خود را مثل خیالی بسر بردهایم. | ۹ 9 |
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
ایام عمر ما هفتاد سال است و اگر ازبنیه، هشتاد سال باشد. لیکن فخر آنها محنت وبطالت است زیرا به زودی تمام شده، پروازمی کنیم. | ۱۰ 10 |
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
کیست که شدت خشم تو را میداند وغضب تو را چنانکه از تو میباید ترسید. | ۱۱ 11 |
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
ما را تعلیم ده تا ایام خود را بشماریم تا دل خردمندی را حاصل نماییم. | ۱۲ 12 |
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
رجوع کنای خداوند تا به کی و بر بندگان خود شفقت فرما. | ۱۳ 13 |
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
صبحگاهان ما را از رحمت خود سیر کن تاتمامی عمر خود ترنم و شادی نماییم. | ۱۴ 14 |
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
ما راشادمان گردان به عوض ایامی که ما را مبتلاساختی و سالهایی که بدی را دیدهایم. | ۱۵ 15 |
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
اعمال تو بر بندگانت ظاهر بشود و کبریایی تو بر فرزندان ایشان. | ۱۶ 16 |
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
جمال خداوند خدای ما بر ما باد وعمل دستهای ما را بر ما استوار ساز. عمل دستهای ما را استوار گردان. | ۱۷ 17 |
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.