< مزامیر 90 >

دعای موسی مرد خدا ای خداوند مسکن ما تو بوده‌ای، درجمیع نسل‌ها، ۱ 1
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
قبل از آنکه کوهها به وجود آید و زمین ربع مسکون را بیافرینی. از ازل تا به ابد تو خدا هستی. ۲ 2
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
انسان را به غباربرمی گردانی، و می‌گویی‌ای بنی آدم رجوع نمایید. ۳ 3
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
زیرا که هزار سال در نظر تو مثل دیروزاست که گذشته باشد و مثل پاسی از شب. ۴ 4
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
مثل سیلاب ایشان را رفته‌ای و مثل خواب شده‌اند. بامدادان مثل گیاهی که می‌روید. ۵ 5
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
بامدادان می‌شکفد و می‌روید. شامگاهان بریده و پژمرده می‌شود. ۶ 6
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
زیرا که در غضب تو کاهیده می‌شویم ودر خشم تو پریشان می‌گردیم. ۷ 7
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
چونکه گناهان مارا در نظر خود گذارده‌ای و خفایای ما را در نورروی خویش. ۸ 8
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
زیرا که تمام روزهای ما در خشم تو سپری شد و سالهای خود را مثل خیالی بسر برده‌ایم. ۹ 9
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
ایام عمر ما هفتاد سال است و اگر ازبنیه، هشتاد سال باشد. لیکن فخر آنها محنت وبطالت است زیرا به زودی تمام شده، پروازمی کنیم. ۱۰ 10
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
کیست که شدت خشم تو را می‌داند وغضب تو را چنانکه از تو می‌باید ترسید. ۱۱ 11
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
ما را تعلیم ده تا ایام خود را بشماریم تا دل خردمندی را حاصل نماییم. ۱۲ 12
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
رجوع کن‌ای خداوند تا به کی و بر بندگان خود شفقت فرما. ۱۳ 13
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
صبحگاهان ما را از رحمت خود سیر کن تاتمامی عمر خود ترنم و شادی نماییم. ۱۴ 14
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
ما راشادمان گردان به عوض ایامی که ما را مبتلاساختی و سالهایی که بدی را دیده‌ایم. ۱۵ 15
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
اعمال تو بر بندگانت ظاهر بشود و کبریایی تو بر فرزندان ایشان. ۱۶ 16
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
جمال خداوند خدای ما بر ما باد وعمل دستهای ما را بر ما استوار ساز. عمل دستهای ما را استوار گردان. ۱۷ 17
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

< مزامیر 90 >