< امثال 29 >
کسیکه بعد از تنبیه بسیار گردنکشی می کند، ناگهان منکسر خواهد شد وعلاجی نخواهد بود. | ۱ 1 |
Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
چون عادلان افزوده گردند قوم شادی میکنند، اما چون شریران تسلط یابند مردم ناله مینمایند. | ۲ 2 |
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
کسیکه حکمت را دوست دارد پدر خویش را مسرور میسازد، اما کسیکه با فاحشه هامعاشرت کند اموال را تلف مینماید. | ۳ 3 |
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
پادشاه ولایت را به انصاف پایدار میکند، امامرد رشوه خوار آن را ویران میسازد. | ۴ 4 |
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
شخصی که همسایه خود را چاپلوسی میکند دام برای پایهایش میگستراند. | ۵ 5 |
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
در معصیت مرد شریر دامی است، اما عادل ترنم و شادی خواهد نمود. | ۶ 6 |
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
مرد عادل دعوی فقیر را درک میکند، اماشریر برای دانستن آن فهم ندارد. | ۷ 7 |
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
استهزاکنندگان شهر را به آشوب میآورند، اما حکیمان خشم را فرومی نشانند. | ۸ 8 |
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
اگر مرد حکیم با احمق دعوی دارد، خواه غضبناک شود خواه بخندد او را راحت نخواهد بود. | ۹ 9 |
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
مردان خون ریز از مرد کامل نفرت دارند، اما راستان سلامتی جان او را طالبند. | ۱۰ 10 |
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
احمق تمامی خشم خود را ظاهر میسازد، اما مرد حکیم به تاخیر آن را فرومی نشاند. | ۱۱ 11 |
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
حاکمی که به سخنان دروغ گوش گیرد، جمیع خادمانش شریر خواهند شد. | ۱۲ 12 |
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
فقیر و ظالم با هم جمع خواهند شد، وخداوند چشمان هر دوی ایشان را روشن خواهدساخت. | ۱۳ 13 |
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
پادشاهی که مسکینان را به راستی داوری نماید، کرسی وی تا به ابد پایدار خواهد ماند. | ۱۴ 14 |
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
چوب و تنبیه، حکمت میبخشد، اماپسری که بیلگام باشد، مادر خود را خجل خواهد ساخت. | ۱۵ 15 |
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
چون شریران افزوده شوند تقصیر زیاده میگردد، اما عادلان، افتادن ایشان را خواهند دید. | ۱۶ 16 |
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
پسر خود را تادیب نما که تو را راحت خواهد رسانید، و بهجان تو لذات خواهدبخشید. | ۱۷ 17 |
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
جایی که رویا نیست قوم گردنکش میشوند، اما خوشابحال کسیکه شریعت را نگاه میدارد. | ۱۸ 18 |
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
خادم، محض سخن متنبه نمی شود، زیرااگرچه بفهمد اجابت نمی نماید. | ۱۹ 19 |
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
آیا کسی را میبینی که در سخنگفتن عجول است، امید بر احمق زیاده است از امید براو. | ۲۰ 20 |
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
هرکه خادم خود را از طفولیت به نازمی پرورد، آخر پسر او خواهد شد. | ۲۱ 21 |
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
مرد تندخو نزاع برمی انگیزاند، و شخص کج خلق در تقصیر میافزاید. | ۲۲ 22 |
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
تکبر شخص او را پست میکند، اما مردحلیم دل، به جلال خواهد رسید. | ۲۳ 23 |
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
هرکه با دزد معاشرت کند خویشتن رادشمن دارد، زیرا که لعنت میشنود و اعتراف نمی نماید. | ۲۴ 24 |
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
ترس از انسان دام میگستراند، اما هرکه برخداوند توکل نماید سرافراز خواهد شد. | ۲۵ 25 |
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
بسیاری لطف حاکم را میطلبند، اماداوری انسان از جانب خداوند است. | ۲۶ 26 |
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
مرد ظالم نزد عادلان مکروه است، و هرکه در طریق، مستقیم است نزد شریران مکروه میباشد. | ۲۷ 27 |
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.