< کارهای رسولان 7 >

آنگاه رئیس کهنه گفت: «آیا این امور چنین است؟» ۱ 1
Mwet Tol Fulat el siyuk sel Stephen, “Ya pwaye ma mwet inge fahk keim uh?”
او گفت: «ای برادران و پدران، گوش دهید. خدای ذوالجلال بر پدر ما ابراهیم ظاهر شد وقتی که در جزیره بود قبل از توقفش در حران. ۲ 2
Ac Stephen el fahk, “Mwet lili ac papa an, kowos porongeyu! Meet liki Abraham, papa matu tumasr, el tuh som ac muta lac Haran, God lun wolana El sikyang nu sel in acn Mesopotamia,
و بدوگفت: “از وطن خود و خویشانت بیرون شده، به زمینی که تو را نشان دهم برو.” ۳ 3
ac fahk nu sel, ‘Tuyak ac fahla liki facl sum ac mwet lom, ac som nu ke sie acn su nga ac fah akkalemye nu sum.’
پس از دیارکلدانیان روانه شده، در حران درنگ نمود؛ و بعداز وفات پدرش، او را کوچ داد به سوی این زمین که شما الان در آن ساکن می‌باشید. ۴ 4
Na el som liki facl sel, su ma lun mwet Chaldea, ac muta in siti se pangpang Haran. Tukun papa tumal Abraham ah misa, God El sap elan tuku nu in acn se ma kowos muta we inge.
و او را در این زمین میراثی، حتی بقدر جای پای خود نداد، لیکن وعده داد که آن را به وی و بعد از او به ذریتش به ملکیت دهد، هنگامی که هنوز اولادی نداشت. ۵ 5
God El tiana sang kutu srisrik ipin acn inge nu sel Abraham in pacl sac tuh in ma lal. Tusruktu God El tuh wuleang mu El ac fah sang acn inge lal, oayapa nu sin fwilin tulik natul. In pacl se God El orala wulela se inge, wangin tulik natul Abraham.
و خدا گفت که “ذریت تو در ملک بیگانه، غریب خواهند بود و مدت چهار صد سال ایشان را به بندگی کشیده، معذب خواهندداشت.” ۶ 6
Pa inge ma God El fahk nu sel: ‘Fita lom uh ac fah muta in sie facl sac, yen elos ac fah mwet kohs we, ac elos ac fah akkeokyeyuk ke lusen yac angfoko.
و خدا گفت: “من بر آن طایفه‌ای که ایشان را مملوک سازند داوری خواهم نمود و بعداز آن بیرون آمده، در این مکان مرا عبادت خواهند نمود.” ۷ 7
Tusruk nga ac fah nununku mwet ma ac akkeokyalos uh, na tok elos ac illa liki facl se ingo ac alu nu sik in facl se inge.’
و عهد ختنه را به وی داد که بنابراین چون اسحاق را آورد، در روز هشتم او رامختون ساخت و اسحاق یعقوب را و یعقوب دوازده پطریارخ را. ۸ 8
Na God El sang nu sel Abraham sie mwe akul nu ke wulela sac, pa kosrala. Ouinge Abraham el kosralla Isaac ke el len oalkosr matwa, ac Isaac el kosralla Jacob, ac Jacob el kosrala wen singoul luo natul, su mwet matu pwengpeng lun sou lasr uh.
«و پطریارخان به یوسف حسد برده، او را به مصر فروختند. اما خدا با وی می‌بود ۹ 9
“Joseph el sie sin mwet matu pwengpeng lasr, ac tamulel lal elos sok sel ac kukakunulla tuh elan sie mwet kohs in acn Egypt. Tusruktu, God El welul
و او را ازتمامی زحمت او رستگار نموده، در حضورفرعون، پادشاه مصر توفیق و حکمت عطا فرمودتا او را بر مصر و تمام خاندان خود فرمان فرما قرارداد. ۱۰ 10
ac karinganulang ke mwe ongoiya nukewa nu sel. Ke Joseph el utukyak nu ye mutal Pharoah, tokosra lun Egypt, God El sang ohi ac lalmwetmet nu sel, na tokosra sac el oakilya Joseph tuh elan governor fin acn we, ac oayapa fin mwet nukewa inkul fulat lun tokosra.
پس قحطی و ضیقی شدید بر همه ولایت مصر و کنعان رخ نمود، بحدی که اجداد ما قوتی نیافتند. ۱۱ 11
Na oasr sracl na lulap se sikyak fin acn Egypt nufon oayapa in facl Canaan, su pwanang keok lulap nu in acn we. Mwet matu lasr elos tuh tia ku in konauk mwe mongo,
اما چون یعقوب شنید که در مصر غله یافت می‌شود، بار اول اجداد ما را فرستاد. ۱۲ 12
ac ke Jacob el lohngak lah oasr wheat in acn Egypt, el supwala wen natul, aok papa matu tumasr, ke fahsr se meet lalos nu we.
ودر کرت دوم یوسف خود را به برادران خودشناسانید و قبیله یوسف به نظر فرعون رسیدند. ۱۳ 13
Ke fahsr se akluo lalos ah, Joseph el sifacna fahkulak nu sin mwet lel, ouinge tokosra Egypt el tufah etu ke sou lal Joseph.
پس یوسف فرستاده، پدر خود یعقوب و سایرعیالش را که هفتاد و پنج نفر بودند، طلبید. ۱۴ 14
Na Joseph el sapla nu sel Jacob, papa tumal, ac fahk tuh el ac sou lal in tuku nu Egypt — mwet itngoul limekosr nufon.
پس یعقوب به مصر فرود آمده، او و اجداد ما وفات یافتند. ۱۵ 15
Na Jacob el oatula som nu Egypt, yen ma el, ac papa matu tumasr, misa we.
و ایشان را به شکیم برده، در مقبره‌ای که ابراهیم از بنی حمور، پدر شکیم به مبلغی خریده بود، دفن کردند. ۱۶ 16
Manolos utukla nu Shechem, ac pukpuki ke kulyuk se ma Abraham el tuh molela sin mwet in sruf lal Hamor.
«و چون هنگام وعده‌ای که خدا با ابراهیم قسم خورده بود نزدیک شد، قوم در مصر نموکرده، کثیر می‌گشتند. ۱۷ 17
“Ke apkuran me pacl se ma God El tuh wuleang kac nu sel Abraham ah, pisen mwet lasr in acn Egypt arulana puseni.
تا وقتی که پادشاه دیگرکه یوسف را نمی شناخت برخاست. ۱۸ 18
Fahsr nwe sie tokosra su tia etu kacl Joseph el mutawauk in leum fin acn Egypt.
او با قوم ما حیله نموده، اجداد ما را ذلیل ساخت تا اولادخود را بیرون انداختند تا زیست نکنند. ۱۹ 19
El kiapwela mwet matu lasr, ac arulana sulallal nu selos, ac el orek sap ku nu selos in sisla tulik fusr natulos liki lohm selos elos in misa.
در آن وقت موسی تولد یافت وبغایت جمیل بوده، مدت سه ماه در خانه پدر خود پرورش یافت. ۲۰ 20
Pa inge pacl se Moses el isusla, ac el sie tulik na oasku. Mwet in lohm sel uh liyalang ke malem tolu,
و چون او را بیرون افکندند، دختر فرعون او رابرداشته، برای خود به فرزندی تربیت نمود. ۲۱ 21
ac ke sisila el liki lohm sel ah, acn se natul tokosra nutella ac tufahlla oana in ma na natul.
وموسی در تمامی حکمت اهل مصر تربیت یافته، در قول و فعل قوی گشت. ۲۲ 22
Lutiyuk el ke kain in etauk nukewa lun mwet Egypt, ac el sie mwet arulana pah in kas ac ku ke orekma.
چون چهل سال ازعمر وی سپری گشت، به‌خاطرش رسید که ازبرادران خود، خاندان اسرائیل تفقد نماید. ۲۳ 23
“Ke Moses el yac angngaul matwal, el nunkauk in som liye lah mwet Israel wial uh fuka.
وچون یکی را مظلوم دید او را حمایت نمود وانتقام آن عاجز را کشیده، آن مصری را بکشت. ۲۴ 24
Ke el som el liye lah sie selos tuh orek arulana koluk sin mwet Egypt se, sruk wangin mwatal. Ouinge Moses el som in kasrel, na el foloksak nu sin mwet Egypt sac ac unilya. (
پس گمان برد که بردرانش خواهند فهمید که خدا به‌دست او ایشان را نجات خواهد داد. امانفهمیدند. ۲۵ 25
El nunku mu mwet lal uh ac kalem kac lah God El orekmakunul in aksukosokyalosla, tuh elos tiana kalem kac.)
و در فردای آن روز خود را به دو نفراز ایشان که منازعه می‌نمودند، ظاهر کرد وخواست مابین ایشان مصالحه دهد. پس گفت: “ای مردان، شما برادر می‌باشید. به یکدیگر چرا ظلم می‌کنید؟” ۲۶ 26
In len tok ah el liye ke mwet Israel luo anwuk, na el srike in akmisyeltalla, ac el fahk nu seltal, ‘Porongeyu. Komtal kewa mwet Israel, na efu ku komtal anwuk angan?’
آنگاه آنکه بر همسایه خودتعدی می‌نمود، او را رد کرده، گفت: “که تو را بر ماحاکم و داور ساخت؟ ۲۷ 27
Tusruktu mwet se ma oru koluk mwet se ngia el sinukunulla Moses ac siyuk sel, ‘Su oru kom in leum facsr ac nununkekut uh?
آیا می‌خواهی مرابکشی چنانکه آن مصری را دیروز کشتی؟” ۲۸ 28
Ya kom lungse uniyuwi, oana ke kom uniya mwet Egypt se ekea ah?’
پس موسی از این سخن فرار کرده، در زمین مدیان غربت اختیار کرد و در آنجا دو پسر آورد. ۲۹ 29
Ke Moses el lohng kas inge, el kaingla liki acn Egypt ac som muta in facl Midian. Ke el muta we, oasr wen luo natul we.
و چون چهل سال گذشت، در بیابان کوه سینا، فرشته خداوند در شعله آتش از بوته به وی ظاهر شد. ۳۰ 30
“Tukun yac angngaul, lipufan se sikyang nu sel Moses liki e se ma firir in sak srisrik soko in acn mwesis apkuran nu fineol Sinai.
موسی چون این را دید از آن رویا درعجب شد و چون نزدیک می‌آمد تا نظر کند، خطاب از خداوند به وی رسید ۳۱ 31
Moses el arulana lut ke ma se el liye inge, ac el kalukyang nu kac elan liye in wo. Na el lohngak pusren Leum, ke El fahk:
که “منم خدای پدرانت، خدای ابراهیم و خدای اسحاق و خدای یعقوب.” آنگاه موسی به لرزه درآمده، جسارت نکرد که نظر کند. ۳۲ 32
‘Nga God lun papa matu tomom somla — God lal Abraham, Isaac, ac Jacob.’ Moses el rarrar ke sangeng, ac tia ku in ngetang nu kac.
خداوند به وی گفت: “نعلین از پایهایت بیرون کن زیرا جایی که در آن ایستاده‌ای، زمین مقدس است. ۳۳ 33
Ac Leum God El fahk nu sel, ‘Eisla fahluk lom an, tuh acn se kom tu we inge acn mutal se.
همانا مشقت قوم خود را که در مصرند دیدم و ناله ایشان راشنیدم و برای رهانیدن ایشان نزول فرمودم. الحال بیا تا تو را به مصر فرستم.” ۳۴ 34
Nga liye lupan ongoiya lun mwet luk in acn Egypt. Nga lohng sasao lalos, ac inge nga oatui in molelosla. Fahsru, ac nga fah supwekomla nu Egypt.’
همان موسی را که رد کرده، گفتند: “که تو را حاکم و داورساخت؟” خدا حاکم و نجات‌دهنده مقرر فرموده، به‌دست فرشته‌ای که در بوته بر وی ظاهر شد، فرستاد. ۳۵ 35
“Moses se inge pa mwet Israel tuh srangesr lohngol, ac fahk nu sel mu, ‘Su oru kom in leum facsr ac nununkekut uh?’ El pa mwet se ma God El supwala in tuh kol mwet uh, ac molelosla ke kasru lun lipufan se su sikyang nu sel in e se ma firir in sak srisrik soko ah.
او با معجزات و آیاتی که مدت چهل سال در زمین مصر و بحر قلزم و صحرا به ظهورمی آورد، ایشان را بیرون آورد. ۳۶ 36
El kolla mwet uh liki acn Egypt, orek mwenmen ac ma sakirik in acn Egypt ac in Meoa Srusra, ac oayapa in acn mwesis uh ke yac angngaul.
این همان موسی است که به بنی‌اسرائیل گفت: “خدا نبی‌ای را مثل من از میان برادران شما برای شما مبعوث خواهد کرد. سخن او را بشنوید.” ۳۷ 37
Moses se inge pa mwet se ma tuh fahk nu sin mwet Israel, ‘God El ac fah supwama mwet palu se nu suwos, oana ke El tuh supweyume, ac el ac fah mau sie mwet in mutunfacl suwos.’
همین است آنکه در جماعت در صحرا باآن فرشته‌ای که در کوه سینا بدو سخن می‌گفت وبا پدران ما بود و کلمات زنده را یافت تا به مارساند، ۳۸ 38
El pa tuh wi u na lulap se lun mwet Israel su toeni in acn mwesis; el tuh wi mwet matu lasr muta we, ac wi pac lipufan se ma tuh kaskas nu sel fineol Sinai, ac el tuh eis kas moul lun God in tafwema nu sesr.
که پدران ما نخواستند او را مطیع شوندبلکه او را رد کرده، دلهای خود را به سوی مصرگردانیدند، ۳۹ 39
“Tusruktu mwet matu lasr elos tia lungse aksol Moses. Elos sisella ac kena folokla nu Egypt.
و به هارون گفتند: “برای ما خدایان ساز که در‌پیش ما بخرامند زیرا این موسی که ما رااز زمین مصر برآورد، نمی دانیم او را چه شده است.” ۴۰ 40
Ouinge elos fahk nu sel Aaron, ‘Orala kutu god ah in kol kut. Kut tiana etu lah mea acnu sikyak nu sin mwet se Moses uh, su uskutme liki acn Egypt ah.’
پس در آن ایام گوساله‌ای ساختند وبدان بت قربانی گذرانیده به اعمال دستهای خودشادی کردند. ۴۱ 41
In pacl sac pa elos tuh orala ma sruloala se in luman cow mukul soko, ac orek kisa nu kac, ac orek kufwa in akfulatye ma se elos sifacna orala.
از این جهت خدا رو گردانیده، ایشان را واگذاشت تا جنود آسمان را پرستش نمایند، چنانکه در صحف انبیا نوشته شده است که “ای خاندان اسرائیل، آیا مدت چهل سال دربیابان برای من قربانی‌ها و هدایا گذرانیدید؟ ۴۲ 42
Ke sripa se inge God El tuh ngetla lukelos, ac eisalosyang in alu nu ke itu inkusrao uh, oana ma fahkak in Ma Simusla lun mwet palu uh, su fahk: ‘Kowos mwet Israel! Ma kowos uniya ac kisakin Ke yac angngaul in acn mwesis ah, Kowos tia oru nu sik.
وخیمه ملوک و کوکب، خدای خود رمفان رابرداشتید یعنی اصنامی را که ساختید تا آنها راعبادت کنید. پس شما را بدان طرف بابل منتقل سازم.” ۴۳ 43
Lohm nuknuk lal god Molech ah pa kowos tuh us forfor ah, Ac ma sruloala in lumal Rephan, god itu lowos; Ma inge kewa ma sruloala ma kowos orala tuh kowos in alu nu kac. Ouinge nga ac fah supwekowosla nu in sruoh nu in sie acn loes liki acn Babylon.’
و خیمه شهادت با پدران ما در صحرابود چنانکه امر فرموده، به موسی گفت: “آن رامطابق نمونه‌ای که دیده‌ای بساز.” ۴۴ 44
“Mwet matu lasr elos tuh us Lohm Nuknuk su Nien Muta lun Leum God welulos yen mwesis ah. Tuh orekla oana ke God El fahk nu sel Moses, ac fal nu ke srikasrak ma itukyang Moses el liye ah.
و آن را اجداد ما یافته، همراه یوشع درآوردند به ملک امت هایی که خدا آنها را ازپیش روی پدران ما بیرون افکند تا ایام داود. ۴۵ 45
Tok, mwet matu lasr elos tuh eis lohm nuknuk sacna, ma papa tumalos tuh sang nu selos, ac elos us welulos ke elos tuh welul Joshua sruokya acn sin mutanfahl ma God El tuh lusak ye mutalos. Na lohm nuknuk sac oanna we nwe ke pacl lal David.
که او در حضور خدا مستفیض گشت و درخواست نمود که خود مسکنی برای خدای یعقوب پیدانماید. ۴۶ 46
God El tuh insewowo sel David, ac David el siyuk God Elan lela nu sel in musai sie lohm sin God lal Jacob.
اما سلیمان برای او خانه‌ای بساخت. ۴۷ 47
Tuh tia el, a Solomon pa tuh musaela lohm se nu sel ah.
و لیکن حضرت اعلی در خانه های مصنوع دستها ساکن نمی شود چنانکه نبی گفته است ۴۸ 48
“Tusruktu God Fulatlana El tia muta in lohm ma orekla ke poun mwet; oana ke mwet palu el fahk,
که “خداوند می‌گوید آسمان کرسی من است وزمین پای انداز من. چه خانه‌ای برای من بنامی کنید و محل آرامیدن من کجاست؟ ۴۹ 49
‘Leum God El fahk, Kusrao nien muta fulat luk, Ac faclu ma loangeyen niuk. Lohm fuka se kowos ac musaela sik an? Pia acn nga ac muta we uh?
مگردست من جمیع این چیزها را نیافرید.” ۵۰ 50
Ya tia nga pa orala ma inge nukewa uh?’”
‌ای گردنکشان که به دل و گوش نامختونید، شما پیوسته با روح‌القدس مقاومت می‌کنید، چنانکه پدران شما همچنین شما. ۵۱ 51
Ac Stephen el fahk, “Seyal kowos arulana likkeke ac lohsr insiowos! Kowos mwet srangesr lohng kas sin God me! Kowos wi pac lain Ngun Mutal oana mwet matu lowos somla!
کیست ازانبیا که پدران شما بدو جفا نکردند؟ و آنانی راکشتند که از آمدن آن عادلی که شما بالفعل تسلیم کنندگان و قاتلان او شدید، پیش اخبارنمودند. ۵۲ 52
Ku oasr mwet palu ma mwet matu lowos ah tuh tia akkeokye? Elos tuh uniya mwet utuk kas lun God su fahkak oemeet ke Mwet Kulansap suwoswos se lun God su ac tuku. Ac inge kowos tukakunulak ac unilya.
شما که به توسط فرشتگان شریعت رایافته، آن را حفظ نکردید!» ۵۳ 53
Kowos pa tuh eis Ma Sap lun God su tutafme sin lipufan ah — ne ouinge, a kowos tiana akos!”
چون این را شنیدند دلریش شده، بر وی دندانهای خود را فشردند. ۵۴ 54
Ke Un Mwet Pwapa Fulat elos lohng kas lal Stephen, elos arulana foloyak ac ngalseni wihselos ke kasrkusrak lalos sel.
اما او از روح‌القدس پر بوده، به سوی آسمان نگریست و جلال خدا رادید و عیسی را بدست راست خدا ایستاده وگفت: ۵۵ 55
Tusruktu Stephen el sesseslana ke Ngun Mutal. El ngetak nu inkusrao ac liye wolana lun God, ac Jesus el tu lac po layot sin God.
«اینک آسمان را گشاده، و پسر انسان رابه‌دست راست خدا ایستاده می‌بینم.» ۵۶ 56
Na el fahk, “Ngetak liye! Nga liye kusrao ikakla, ac Wen nutin Mwet el tu lac po layot sin God!”
آنگاه به آواز بلند فریاد برکشیدند و گوشهای خود راگرفته، به یکدل بر او حمله کردند، ۵۷ 57
Un Mwet Pwapa Fulat uh wola ke sie pusra lulap ac fonosya insraclos. Na elos nufon tukenina yuyang nu sel,
و از شهربیرون کشیده، سنگسارش کردند. و شاهدان، جامه های خود را نزد پایهای جوانی که سولس نام داشت گذاردند. ۵۸ 58
sisella nu likin siti uh, ac mutawauk in tanglal. Mwet orek loh lainul elos filiya nuknuk lik lalos yurin sie mwet fusr pangpang Saul.
و چون استیفان را سنگسارمی کردند، او دعا نموده، گفت: «ای عیسی خداوند، روح مرا بپذیر.» ۵۹ 59
Elos nuna tanglal na Stephen ke el pang nu sin Leum ac fahk, “Leum Jesus, eis ngunik!”
پس زانو زده، به آوازبلند ندا در‌داد که «خداوندا این گناه را بر اینهامگیر.» این را گفت و خوابید. ۶۰ 60
El sikukmutuntei, ac wowoyak ke sie pusra lulap ac fahk, “Leum, nimet filiya mwatan ma koluk se inge nu faclos!” Tukun el fahk ma inge, na el misa.

< کارهای رسولان 7 >