Salomos Ordsprog 22

1 Eit godt namn er meir verdt enn rikdom stor, og manntekkje betre enn sylv og gull.

Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Rik og fatig råkast, Herren hev skapt deim alle.

Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Den kloke ser fåren og gøymer seg, men fåmingar renner fram og lyt bøta for det.

Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Løn for spaklynde og otte for Herren er rikdom og æra og liv.

Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Klunger og snaror er på den vegen den falske gjeng, den som agtar si sjæl, held seg burte frå deim.

Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Lær guten etter som guten er, so vik han ikkje ifrå det, um han vert gamall.

Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Rikmann rå’r yver fatigfolk, og den som fær lån, vert træl for den som gjev.

Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Den som sår urett, skal hausta vondt, og hans ovmods ris fær ein ende.

Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Den godhjarta vert velsigna, for han gjev sitt brød til armingen.

Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Jaga spottaren ut, so gjeng trætta med, og for skjemsla og kiv fær du fred.

Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Den som elskar hjartans reinleik, den som talar vænt, han hev kongen til ven.

Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Herrens augo vaktar kunnskap, men ord frå den utrue støyter han um.

Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Letingen segjer: «Det er ei løva der ute, eg kunde verta drepen midt på gata.»

Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Ei djup grav er skjøkjemunn, den som Herren er harm på, skal falla nedi.

Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Vitløysa heng fast ved hjarta hjå guten, men tukteriset driv henne burt frå han.

Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Trykkjer du armingen, vert det honom til vinning, gjev du den rike, vert det berre til tap.

Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Lut øyra ned og høyr på ord av vismenn vend hjarta til min kunnskap!

Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 For det er vænt at du deim varar i ditt hjarta; gjev dei må vera reiduge på dine lippor!

Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Av di du skal lita på Herren, lærer eg deg i dag, just deg.

Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Hev eg’kje skrive fyndord til deg med råder og kunnskap

Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 til å kunngjera deg det som rett er, sannings ord, so du med sannings ord kann svara deim som sender deg?

Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Plundra ikkje ein fatigmann av di han er fatig, og tred ikkje armingen ned i porten!

Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 For Herren skal føra saki deira og taka livet deira som tek ifrå deim.

Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Gjev deg ikkje i lag med ein som snart vert vreid, og gakk ikkje med ein bråsinna mann,

Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 at du ikkje skal venja deg til hans vegar og få sett ei snara for livet ditt!

Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Ver ei millom deim som gjev handtak, millom deim som borgar for skuld!

Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Når du inkje hev å betala med, kvifor skal dei taka sengi di burt under deg?

Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Flyt ikkje gamall merkestein som federne dine hev sett!

Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Ser du ein mann som er dugleg i arbeidet, han skal tena hjå kongar og ikkje hjå småfolk.

Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.