Proverbiorum 22

1 Melius est nomen bonum, quam divitiæ multæ: super argentum et aurum, gratia bona.

Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Dives, et pauper obviaverunt sibi: utriusque operator est Dominus.

Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Callidus vidit malum, et abscondit se: innocens pertransiit, et afflictus est damno.

Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Finis modestiæ timor Domini, divitiæ et gloria et vita.

Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Arma et gladii in via perversi: custos autem animæ suæ longe recedit ab eis.

Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Proverbium est: Adolescens iuxta viam suam, etiam cum senuerit, non recedet ab ea.

Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Dives pauperibus imperat: et qui accipit mutuum, servus est fœnerantis.

Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Qui seminat iniquitatem, metet mala, et virga iræ suæ consummabitur.

Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Qui pronus est ad misericordiam, benedicetur: de panibus enim suis dedit pauperi. Victoriam et honorem acquiret qui dat munera: animam autem aufert accipientium.

Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Eiice derisorem, et exibit cum eo iurgium, cessabuntque causæ et contumeliæ.

Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Qui diligit cordis munditiam, propter gratiam labiorum suorum habebit amicum regem.

Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oculi Domini custodiunt scientiam: et supplantantur verba iniqui.

Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Dicit piger: Leo est foris, in medio platearum occidendus sum.

Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Fovea profunda, os alienæ: cui iratus est Dominus, incidet in eam.

Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Stultitia colligata est in corde pueri, et virga disciplinæ fugabit eam.

Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Qui calumniatur pauperem, ut augeat divitias suas, dabit ipse ditiori, et egebit.

Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Inclina aurem tuam, et audi verba sapientium: appone autem cor ad doctrinam meam.

Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 quæ pulchra erit tibi, cum servaveris eam in ventre tuo, et redundabit in labiis tuis:

Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Ut sit in Domino fiducia tua, unde et ostendi eam tibi hodie.

Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Ecce descripsi eam tibi tripliciter, in cogitationibus et scientia:

Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 ut ostenderem tibi firmitatem, et eloquia veritatis, respondere ex his illis, qui miserunt te.

Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Non facias violentiam pauperi, quia pauper est: neque conteras egenum in porta:

Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 quia iudicabit Dominus causam eius, et configet eos, qui confixerunt animam eius.

Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Noli esse amicus homini iracundo, neque ambules cum viro furioso:

Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 ne forte discas semitas eius, et sumas scandalum animæ tuæ.

Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Noli esse cum his, qui defigunt manus suas, et qui vades se offerunt pro debitis:

Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 si enim non habes unde restituas, quid causæ est ut tollat operimentum de cubili tuo?

Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Ne transgrediaris terminos antiquos, quos posuerunt patres tui.

Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vidisti virum velocem in opere suo? coram regibus stabit, nec erit ante ignobiles.

Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.