< ئەیوب 31 >

«پەیمانم لەگەڵ چاوەکانم بەست، ئیتر چۆن تەماشای پاکیزەیەک بکەم؟ 1
Fiz concerto com os meus olhos: como pois attentaria n'uma virgem?
بەشی ئێمە لە خودا لە سەرەوە چییە، چ میراتێکمان هەیە لە توانادارەکەی ئاسمان؟ 2
Porque qual seria a parte de Deus de cima? ou a herança do Todo-poderoso para mim desde as alturas?
ئایا کارەسات بۆ بەدکار و بەڵا بۆ خراپەکار نییە؟ 3
Porventura não é a perdição para o perverso, o desastre para os que obram iniquidade?
ئایا ئەو تەماشای ڕێگای من ناکات و هەموو هەنگاوەکانم ناژمێرێت؟ 4
Ou não vê elle os meus caminhos, e não conta todos os meus passos?
«ئەگەر لەگەڵ درۆ ملی ڕێم گرتبێتەبەر یان پێیەکانم پەلەیان کردبێت بەرەو فێڵ، 5
Se andei com vaidade, e se o meu pé se apressou para o engano
با خودا لە تەرازووی ڕاستودروستیدا بمکێشێت و بزانێت کە کەموکوڕیم نییە. 6
(Pese-me em balanças fieis, e saberá Deus a minha sinceridade),
ئەگەر هەنگاوەکانم لە ڕێچکە لایانداوە، ئەگەر دڵم بەدوای چاوم کەوتووە، یان ئەگەر کردەوەکانم دەستەکانی منیان گڵاو کردووە، 7
Se os meus passos se desviavam do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se ás minhas mãos se apegou coisa alguma,
ئەوا ئەوەی من چاندم با کەسانی دیکە بیخۆن، با لقەکانم ڕیشەکێش بکرێن. 8
Então semeie eu e outro coma, e seja a minha descendencia arrancada até á raiz.
«ئەگەر دڵم بەلای ژنێکدا فریوی خواردووە، یان لە بەردەرگای دراوسێکەم بۆسەم داناوە، 9
Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, ou se eu armei traições á porta do meu proximo,
با ژنەکەم دانەوێڵەی پیاوێکی دیکە بهاڕێت و با خەڵکانی دیکە بەسەریدا بچەمێنەوە. 10
Então môa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ella.
لەبەر ئەوەی ئەمە بێ ناموسییە، تاوانە و پێویستە دادگایی بکرێت. 11
Porque é uma infamia, e é delicto pertencente aos juizes.
ئاگرێکە هەتا لەناوچوون دەخوات و هەموو دروێنەکەم ڕیشەکێش دەکات. 12
Porque fogo é que consomem até á perdição, e desarreigaria toda a minha renda.
«ئەگەر مافی خزمەتکار و کارەکەرەکەم ڕەت کردووەتەوە کاتێک لە دژی من سکاڵایان کردووە، 13
Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando elles contendiam comigo,
ئەو کاتە چی بکەم لە کاتی ڕووبەڕووبوونەوەم لەگەڵ خودا؟ ئەگەر لێکۆڵینەوەم لەگەڵ بکرێت بە چی وەڵامی بدەمەوە؟ 14
Então que faria eu quando Deus se levantasse? e, inquirindo a causa, que lhe responderia?
ئایا دروستکەری من لە سکدا دروستکەری ئەوانیش نییە؟ ئایا شێوەکێشمان لە سکی دایک یەک نییە؟ 15
Aquelle que me fez no ventre não o fez tambem a elle? ou não nos formou do mesmo modo na madre?
«ئەگەر هەژارانم لە مرازی خۆیان قەدەغە کردبێت یان چاوی بێوەژنم فەوتاندبێت، 16
Se retive o que os pobres desejavam, ou fiz desfallecer os olhos da viuva,
یان پارووەکەی خۆم بە تەنها خواردبێت، کە هەتیو لێی نەخواردبێت، 17
Ou só comi o meu bocado, e o orphão não comeu d'elle
بەڵام لە گەنجیمەوە وەک باوک بە هەتیوی بەخێوم کردووە و لە سکی دایکمەوە ڕێنمایی بێوەژنم کردووە. 18
(Porque desde a minha mocidade cresceu comigo como com seu pae, e o guiei desde o ventre de minha mãe),
ئەگەر فەوتاوێکم بینیبێت لەبەر نەبوونی جل یان نەدارێکی بێ بەرگ، 19
Se a alguem vi perecer por falta de vestido, e ao necessitado por não ter coberta,
کە بە کەوڵی مەڕەکەم خۆیان گەرم نەکردووەتەوە ئیتر لە دڵیانەوە داوای بەرەکەتیان بۆ نەکردووم، 20
Se os seus lombos me não abençoaram, se elle não se aquentava com as pelles dos meus cordeiros,
ئەگەر پەیوەندیم لەگەڵ کاربەدەستانم بەکارهێناوە بۆ ئەوەی دەستدرێژی بکەمە سەر هەتیو، 21
Se eu levantei a minha mão contra o orphão, porquanto na porta via a minha ajuda,
با شانم لە ئەستۆم بەربێتەوە و با قۆڵم لە جومگەکەیەوە بشکێت. 22
Então caia do hombro a minha espadoa, e quebre-se o meu braço do osso.
لەبەر ئەوەی کارەسات لە خوداوە بەلامەوە تۆقێنەرە و لە ترسی شکۆیەکەی نەمتوانی شتی وا بکەم. 23
Porque o castigo de Deus era para mim um assombro, e eu não podia supportar a sua alteza.
«ئەگەر پشتم بە زێڕی خۆم بەستووە و ئەگەر بە زێڕی بێگەردم گوت:”تۆ پاڵپشتی منی،“ 24
Se no oiro puz a minha esperança, ou disse ao oiro fino: Tu és a minha confiança;
ئەگەر دڵخۆش بووم کە سامانەکەم زۆر بوو و لەبەر ئەوەی زۆریان بەدەستهێناوە، 25
Se me alegrei de que era muita a minha fazenda, e de que a minha mão tinha alcançado muito;
ئەگەر تەماشای ڕووناکی خۆرم کردووە کاتێک درەوشاوەتەوە، یان مانگ کاتێک بە جوانییەوە دەڕوات 26
Se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, caminhando gloriosa,
تاوەکو دڵم بە نهێنی فریودراو و دەستم دەمی داپۆشی، 27
E o meu coração se deixou enganar em occulto, e a minha bocca beijou a minha mão,
ئەوا ئەمانەش تاوان دەبن و دەدرێن بە دادگا، چونکە ئەگەر شتی وام بکردایە ناپاک دەبووم بەرامبەر بە خودا لە سەرەوە. 28
Tambem isto seria delicto pertencente ao juiz: pois assim negaria a Deus que está em cima.
«ئەگەر بە بەڵای ناحەزەکەم دڵخۆش بووم یان بزەم گرت کە تووشی خراپە بوو، 29
Se me alegrei da desgraça do que me tem odio, e se eu exultei quando mal o achou
بەڵکو نەمهێشت مەڵاشووم گوناه بکات بەوەی کە بە نەفرەتەوە داوای ژیانی ئەو بکات؛ 30
(Tambem não deixei peccar o meu paladar, desejando a sua morte com maldição),
ئەگەر کەسانی ناو چادرەکەم هەرگیز نەیانگوتایە،”کێ یەکێک دەهێنێت لە خواردنەکەی ئەیوب تێری نەخواردبێت؟“ 31
Se a gente da minha tenda não disse: Ah, quem nos désse da sua carne! nunca nos fartariamos d'ella:
ئاوارەیەک لە دەرەوە شەوی بەسەرنەبرد، دەرگای ماڵەکەم بۆ ڕێبوار کردەوە. 32
O estrangeiro não passava a noite na rua; as minhas portas abria ao viandante.
ئەگەر وەک خەڵکی دیکە یاخیبوونی خۆم داپۆشیوە، بە شاردنەوەی تاوانەکانم لە باوەشی خۆم، 33
Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, occultando o meu delicto no meu seio;
بەهۆی ئەوەی لە قسەی خەڵک ترساوم، لە سووکایەتی پێکردنی خێڵەکان تۆقیوم، لەبەر ئەوەیە کە بێدەنگم و لە ماڵەوە دانیشتووم. 34
Porque eu temia a grande multidão, e o desprezo das familias me apavoraria, e eu me calaria, e não sairia da porta.
«خۆزگە یەکێک دەبوو گوێی لێم دەگرت! ئەوەتا مۆری من، با خودای هەرە بەتوانا وەڵامم پێ بداتەوە؛ ئەوەی سکاڵا لە من دەکات با سکاڵانامەکەی پێشکەش بکات. 35
Ah quem me dera um que me ouvisse! eis que o meu intento é que o Todo-poderoso me responda, e que o meu adversario escreva um livro.
بێگومان لەسەر شانم هەڵمدەگرت، دەمبەست وەک تاج بەسەرمەوە. 36
Por certo que o levaria sobre o meu hombro, sobre mim o ataria por corôa.
ژمارەی هەنگاوەکانی خۆم پێی دەگوت، پێشکەشیشم دەکرد وەک بۆ فەرمانڕەوایەک. 37
O numero dos meus passos lhe mostraria: como principe me chegaria a elle.
«ئەگەر زەوییەکەم هاواری کردووە لە دژی من و هەموو هێڵی جووتەکانی بە فرمێسک تەڕ دەبێت، 38
Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus regos juntamente chorarem,
ئەگەر بەروبوومەکەی ئەوم بەبێ پارە خواردووە یان گیانی کرێچییەکانیم کوژاندووەتەوە، 39
Se comi a sua novidade sem dinheiro, e suffoquei a alma dos seus donos,
با لە جێی گەنم دڕک بڕووێت و لە جێی جۆ زیوان.» وشەکانی ئەیوب تەواو بوون. 40
Por trigo me produza cardos, e por cevada joio. Acabaram-se as palavras de Job.

< ئەیوب 31 >