< 잠언 31 >

1 르무엘왕의 말씀한바 곧 그 어머니가 그를 훈계한 잠언이라
Ny tenin’ i Lemoela mpanjaka, dia ny teny mavesa-danja izay nananaran-dreniny azy.
2 내 아들아 내가 무엇을 말할꼬 내 태에서 난 아들아 내가 무엇을 말할꼬 서원대로 얻은 아들아 내가 무엇을 말할꼬
Ahoana, anaka? Ary ahoana, ry zanako naterako? Ary ahoana, ry zanaky ny voadiko?
3 네 힘을 여자들에게 쓰지 말며 왕들을 멸망시키는 일을 행치 말지어다
Aza omena ny vehivavy ny herinao, Na ny fombam-piainanao ho an’ izay manimba mpanjaka.
4 르무엘아 포도주를 마시는 것이 왕에게 마땅치 아니하고 왕에게 마땅치 아니하며 독주를 찾는 것이 주권자에게 마땅치 않도다
Tsy mety amin’ ny mpanjaka, ry Lemoela, Eny; tsy mety amin’ ny mpanjaka ny misotro divay, Na amin’ ny mpanapaka ny ho fatra-paniry toaka;
5 술을 마시다가 법을 잊어버리고 모든 간곤한 백성에게 공의를 굽게 할까 두려우니라
Fandrao, raha misotro izy, dia manadino ny lalàna Ka mamily ny fitsarana ny zanaky ny fahoriana.
6 독주는 죽게된 자에게, 포도주는 마음에 근심하는 자에게 줄지어다
Omeo toaka izay efa ho faty, Eny, divay ho an’ izay malahelo azon’ ny fangidiam-panahy;
7 그는 마시고 빈궁한 것을 잊어버리겠고 다시 그 고통을 기억지 아니하리라
Aoka hisotro izy mba hanadinoany ny alahelony, Ary tsy hahatsiarovany ny fahoriany intsony.
8 너는 벙어리와 고독한 자의 송사를 위하여 입을 열지니라
Sokafy ny vavanao hisolo ny moana, Hahazoan’ ny kamboty ny rariny;
9 너는 입을 열어 공의로 재판하여 간곤한 자와 궁핍한 자를 신원할지니라
Sokafy ny vavanao, ka tsarao marina, Ary omeo rariny ny ory sy ny malahelo.
10 누가 현숙한 여인을 찾아 얻겠느냐 그 값은 진주보다 더 하니라
Iza no mahita vehivavy tsara? Fa ny tombany dia mihoatra lavitra noho ny voahangy.
11 그런 자의 남편의 마음은 그를 믿나니 산업이 핍절치 아니하겠으며
Matoky azy ny fon’ ny lahy, Ary tsy mitsahatra ny fanambinana azy.
12 그런 자는 살아 있는 동안에 그 남편에게 선을 행하고 악을 행치아니하느니라
Soa no ataon-dravehivavy aminy, fa tsy ratsy, Amin’ ny andro rehetra iainany.
13 그는 양털과 삼을 구하여 부지런히 손으로 일하며
Mizaha volon’ ondry sy rongony izy Ary mazoto miasa amin’ ny tànany.
14 상고의 배와 같아서 먼 데서 양식을 가져오며
Toy ny sambon’ ny mpandranto izy, Ka avy any amin’ ny lavitra no itondrany ny haniny.
15 밤이 새기 전에 일어나서 그 집 사람에게 식물을 나눠주며 여종에게 일을 정하여 맡기며
Mifoha izy, raha mbola alina, Ka manome hanina ho an’ ny ankohonany Sy anjara ho an’ ny ankizivaviny.
16 밭을 간품하여 사며 그 손으로 번 것을 가지고 포도원을 심으며
Mihevitra saha izy ka mahazo azy; Ny vokatry ny tànany no anaovany tanim-boaloboka.
17 힘으로 허리를 묶으며 그 팔을 강하게 하며
Misikìna hery izy, Ary hatanjahiny ny sandriny.
18 자기의 무역하는 것이 이로운 줄을 깨닫고 밤에 등불을 끄지 아니하고
Hitany fa tsara ny tombom-barony, Ary tsy maty jiro mandritra ny alina izy.
19 손으로 솜뭉치를 들고 손가락으로 가락을 잡으며
Mandray ny fihazonam-bohavoha izy, Ary ny tànany mihazona ny ampela.
20 그는 간곤한 자에게 손을 펴며 궁핍한 자를 위하여 손을 내밀며
Manatsotra ny tànany amin’ ny ory izy, Eny, mamelatra ny tànany amin’ ny mahantra.
21 그 집 사람들은 다 홍색 옷을 입었으므로 눈이 와도 그는 집 사람을 위하여 두려워하지 아니하며
Tsy manahy ny oram-panala ho amin’ ny ankohonany izy, Fa ny ankohonany rehetra samy voatafy volon’ ondry mena avokoa.
22 그는 자기를 위하여 아름다운 방석을 지으며 세마포와 자색 옷을 입으며
Manao firakotra ho azy izy; Ny fitafiany dia rongony fotsy madinika sy lamba volomparasy.
23 그 남편은 그 땅의 장로로 더불어 성문에 앉으며 사람의 아는 바가 되며
Ny lahy dia hajaina eo am-bavahady, Raha miara-mipetraka eo amin’ ny loholona.
24 그는 베로 옷을 지어 팔며 띠를 만들어 상고에게 맡기며
Manao akanjo hariry madinika ravehivavy ka mivarotra izany, Ary fehin-kibo no amidiny amin’ ny mpandranto.
25 능력과 존귀로 옷을 삼고 후일을 웃으며
Hery sy voninahitra no fitafiany, Ary ny andro ho avy dia ihomehezany.
26 입을 열어 지혜를 베풀며 그 혀로 인애의 법을 말하며
Manokatra ny vavany amin’ ny fahendrena izy; Ary ny lalàn’ ny famindram-po no eo amin’ ny lelany.
27 그 집안 일을 보살피고 게을리 얻은 양식을 먹지 아니하나니
Mitandrina tsara ny ataon’ ny ankohonany izy Ary tsy homana ny mofon’ ny fahalainana.
28 그 자식들은 일어나 사례하며 그 남편은 칭찬하기를
Ny zanany mitsangana ka midera azy hoe sambatra; Ny lahy koa mitsangana ka midera azy hoe:
29 덕행 있는 여자가 많으나 그대는 여러 여자보다 뛰어난다 하느니라
Maro no zazavavy nanao soa, Fa ianao manoatra noho izy rehetra.
30 고운 것도 거짓되고 아름다운 것도 헛되나 오직 여호와를 경외하는 여자는 칭찬을 받을 것이라
Fitaka ny fahatsaram-bika, ary zava-poana ny fahatsaran-tarehy; Fa ny vehivavy matahotra an’ i Jehovah ihany no hoderaina.
31 그 손의 열매가 그에게로 돌아갈 것이요 그 행한 일을 인하여 성문에서 칭찬을 받으리라
Omeo azy ny avy amin’ ny vokatry ny tànany; Ary aoka ny asany hidera azy eo am-bavahady.

< 잠언 31 >