Nehemaia 9
1 Ana ikamo'ma 24ma hiankna zupa Israeli veamo'za ne'zana a'o nehu'za, hapa frete'za eri tru hu'naze.
Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,
2 Hagi ana Israeli vahe'mo'zama megi'a vahe'enema rutrago'ma ate'nazana, ana vahera zamatre'za e'naze. Ana nehu'za oti'za kumi'zamigura zamasunku nehu'za, korapa zamagehe'zama hu'naza havi zamavu zamava zanku'enena zamasunku hu'naze.
(Oddělilo se pak bylo símě Izraelské ode všech cizozemců), a stojíce, vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých.
3 Hagi 3'a auamofo agu'afi oti'ne'za Ra Anumzana zamagri Anumzamofo kasege avontafepinti'ma hampri zamiza nanekea antahi'naze. Ana hute'za ete 3'a auamofo agu'afina kumi'zami huama nehu'za, Ra Anumzamofona monora hunte'naze.
I stáli na místech svých, a čtli v knize zákona Hospodina Boha svého čtyřikrát za den, a čtyřikrát vyznávali a klaněli se Hospodinu Bohu svému.
4 Hanki Livae naga'mo'zama manisga hu'nezama nenekema nehaza tratera, Jesua'ma Bani'ma Katmieli'ma Sebania'ma Buni'ene Kenani'ma hu'za ana tratera mani'ne'za ranke hu'za Ra Anumzana zamagra'a Anumzamofontega nunamuna hu'naze.
Za tím vystoupivše na výstupek Levítský Jesua a Báni, Kadmiel, Sebaniáš, Bunni, Serebiáš, Báni a Chenani, volali hlasem velikým k Hospodinu Bohu svému.
5 Anante Livae nagara Jesua'ma Kadmieli'ma Bani'ma, Hasabneia'ma, Serebia'ma, Hodia'ma, Sebania'ene Petahiaki hu'za amanage hu'za vea kevua zamasami'naze, otita Ra Anumzana tamagri Anumzama mani vava Anumzamofo agi'a hentesga hiho. Hagi Ra Anumzamoka so'e Kagika'a ahentesga hune, tagrama keagafinti'ma huta e'inahu Anumza mani'nanema huta hu'zamo'a amuho hie.
A řekli Levítové ti, Jesua, Kadmiel, Báni, Chasabniáš, Serebiáš, Hodiáš, Sebaniáš a Petachiáš: Vstaňte, dobrořečte Hospodinu Bohu svému, od věků až na věky, a ať dobrořečí slavnému jménu jeho, a vyššímu nad každé dobrořečení i chválu.
6 Kagrake Ra Anumzana mani'nane, Kagra monaramina tro nehunka, anazanke hunka onaga'ama me'nea monaramina tro nehunka, hanafi taminena tro hu'nane. Ama mopa tro nehunka, mopa agofetu'ma me'nea zantaminena tro hu'nane. Hage rintamina tro nehunka, hageri agu'afima me'nea zantaminena tro nehunka, maka zamofona zamasimura nezamine. Ana hu'nanke'za hampriga osu ankerontamima monafinkama mani'naza ankeromo'za zamare'nare'za Kagia ahentesga nehaze.
Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což jest v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí.
7 Kagrake Ra Anumzana mani'nenka, Babiloni mopafi me'nea kuma Kaldia kaziga Uri mopareti Abramuna huhamprinka avre tiraminka ne-enka, Abrahamu'e hunka agia antemi'nana Anumza mani'nane. (Gen-Agaf 11:31, 17:5)
Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham.
8 Na'ankure agra maka agu'areti fatgo huno kavesigantegenka Kagra agrira hu hagerafi huvempage huntenka, kagripinti'ma henkama forehu nante anante'ma hu'za esaza vahera, Kenani vahe'ma, Hiti vahe'ma, Amori vahe'ma, Perizi vahe'ma, Jebusi vahe'ene Girgasi vahe'mokizmi mopa zamigahue hunka hunte'nane. Kagra fatgo Anumza mani'nanku, huvempama hu'nana keka'a eri otre'nane.
A nalezl jsi srdce jeho věrné před sebou, a učinil jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Kananejského, Hetejského, Amorejského, Ferezejského, Jebuzejského a Gergezejského, že dáš ji semeni jeho, a naplnils slova svá, nebo spravedlivý jsi ty.
9 Tagri tagehe'zama Isipima mani'nazage'za Isipi vahe'mo'zama tusi'a knazama zami'nazana zamage'nane. Zamagra koranke hagerinte'ma emani'ne'za zamazama hananegu'ma Kagritegama zavi krafama hazagenka, Kagra antahi zami'nane.
Popatřil jsi zajisté na trápení otců našich v Egyptě, a křik jejich vyslyšel jsi při moři Rudém.
10 Kagra ruzahu ruzahu kaguvazane avamezane hunka Feronte'ene eri'za vahe'are'ene ana maka Isipima mani'naza vahe'enena zamazeri haviza hu'nane. Na'ankure zamagrama Israeli vahe'ma zamazeri havizantfama hazazanku anara hu'nane. Ana nehunka Kagia erinte ama hu'nankeno, vahe'mo'za meninena Kagia ahentesga nehaze.
A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Čímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí.
11 Zamagra negazagenke hagerina refko hugantigama hankeno, amu'nompina ka fore hige'za hagege mopare vu'naze. Hianagi zamarotgoma hu'za aza vahera havema hiaza hunka timo'ma hankavemanetifi zamazeri atranke'za urami'naze.
Nadto i moře jsi před nimi rozdělil, tak že přešli prostředkem moře po suše, a ty, jenž je stihali, uvrhl jsi do hlubin, jako kámen do vody veliké.
12 Ferura hampompi mani'nenka vugota huzmantenka vu'nane. Hagi kenagera tevenefake hampompi mani'nenka, remsa huzmantenka kana zamaveri hanke'za vu'naze.
A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
13 Hagi Sainai agonarera eraminka monafintira kea hunezaminka, fatgo huno knare'ma hu'nea tra ke'ne, kasegenena Kagra zami'nane.
Potom jsi sstoupil na horu Sinai, a mluvil jsi s nimi s nebe, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá.
14 Kagra ruotage'ma hu'nea Sabati knaka'a zamagritera emeri ante ama' nehunka, amage anteho hunka tra kene kasegeka'a, eri'za vaheka'a Mosesena ami'nane. (Eks-Uti 20:8)
Též i sobotu svou svatou známu jsi jim učinil, a přikázaní, ustanovení i zákon vydals jim skrze Mojžíše, služebníka svého.
15 Ne'zama ne'zanku'ma zamaga'ma netegenka monafinkati bretia nezaminka, tinku'ma zamavenesigenka, tina hankeno havefinti ege'za ne'naze. Hagi huvempama huzamantenka zamigahue hunkama hu'nana mopafi ufre'za erisanti hare'za mani'naze. Hanki tina omne'nege'za tinku zamave'nesigenka knare hunka havefinti tina erifore huzmi'nanke'za ne'naze.
Také i chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, přisáhl dáti jim.
16 Hianagi tagehe'mo'za zamavufaga ra nehazageno zamagu'amo'a hanavetige'za, kagri kasegea amagera onte'naze.
Oni pak a otcové naši pyšně sobě počínali, a zatvrdivše šíji svou, neposlouchali přikázaní tvých.
17 Zamagra keka'a zamagesa ante'za nontahi'za, zamagri amunompima kaguva zantamima eri fore'ma hu'nana zankura zamagane kani'naze. Ana nehu'za zamefi hugami'za kea nontahi'za, ete kazokzo eri'zampi Isipi vanune hu'za mago kva ne' azeri oti'naze. Hianagi Kagra kumi atrente Anumza mani'nenka, kasunku hunezmantenka krimpa fru Anumza mani'nanankinka, kasunku hunezmantenka so'e kavukva nehunka, ame hunka krimpa ohenka mevava kavesizanu vahera kavesinentana Anumza mani'nane. E'ina hu'negu zamefira Kagra huozami'nane.
Nýbrž hned nechtěli slyšeti, aniž se rozpomenuli na divné činy tvé, kteréž jsi působil při nich, a zatvrdivše šíji svou, ustavovali sobě vůdce, chtíce se navrátiti k porobení svému z zarputilosti své. Ty však, Bože, snadný k odpuštění, milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojný v milosrdenství, neopustils jich.
18 Hagi Sainai agonafima mani'ne'za goli eri'za bulimakoa tro hu'za anange hu'naze, ama anumzana tagri anumzane hu'za nehu'za, Isipitima tavre'noma e'nea anumzane hu'za hu'naze. Ana nehu'za Anumzamoka kagi'a eri haviza hu'naze.
Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání.
19 Hianagi tusi'a kasunku huzmantenka hagege kokampina kamefira huzminka zamatranke'za ofri'naze. Feru'ma kama zamaveri huno nevia hampomo'a zamatreno ovigeno, kenage'ma remsa huno kama zamaveri'ma huno nevia teve nefake hampomo'a asura osu'ne.
Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.
20 Kagra knare Avamuka'a huntankeno antahintahia zami'ne. Kagra mana ne'zana zaminke'za nevava nehazagenka, tinku'ma hagegema hazagenka tina zaminke'za ne'naze. (Eks-Uti 16, 17:1-7)
Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich.
21 Hanki 40'a kafumofo agu'afina hagege kokampina kegava huzmante'nanke'za mago zankura atupara osu'naze. Kukena zamimo'a tagato tagutura osigeno, zamagamo'a zoreno prora osu'ne. (Diu-Kas 8:4)
A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly.
22 Kagra zamaza hanke'za kini vahera hara hu zamagtere'za afete'ma mani'naza vahe mopazamia eri'naze. E'ina hu'negu Hesboni kini ne' Sihoni mopane Basani kini ne' Ogi mopanena eri nafa'a hu'naze.
Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan.
23 Ana nehunka zamagrira tusi mofavre naga zaminke'za, monafi hanafikna hazage'za hamprigara osu'naze. Ana nehunka zamafahe'ima huhampri zmante'nana mopafi zamavarenka ufre'nane.
Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli.
24 Hagi zamagehemo'za ufre'za Kenani mopa ome eri nafa'a hu'naze. Kagra zamaza hanke'za Kenani mopafima nemaniza vahera zamavaretre'naze. Kini vahe'zamine, ana mopafima nemaniza vahe'ene Kenani vahe'enena zamazampi zamavare antanke'za, nazanoma huzamanteku'ma hazazana amne huzamante'naze.
Nebo všedše synové, dědičně obdrželi zemi tu, když jsi snížil před nimi obyvatele té země Kananejské, a dals je v ruku jejich, i krále jejich, i národy té země, aby s nimi nakládali podlé vůle své.
25 Hagi hankavenentake keginama hu'naza ranra kumatamine, knare zantfama hu'nea mopanena hahu'za eneri'za, knare'nare zantamimo'ma avite'nea nontamine, ko'ma kafinte'naza tinkerinena eri nafa'a nehu'za, waini hozane, olivi zafa hozane, mago'a zafa raga hozanena rama'a eri nafa'a hu'naze. Zamagra tusi ne'za nene'za afovage nehu'za, tusi'a asomu'ma zamina zankura musenkase hu'naze.
A tak vzali města hrazená i pole úrodná, a dědičně ujali domy plné všeho dobrého, studnice vykopané, vinice a olivoví, i stromoví ovoce nesoucí velmi mnohé. I jedli, a nasyceni jsouce, vytyli, a v dobrodiní tvém hojném rozkoší oplývali.
26 Hianagi zamagra keka'a nontahi'za ha' renegante'za, kasegeka'a zamefi humi'naze. Kagritegama ete rukrahe hu'za ehogu'ma hankave keagama zamasami'za kasnampa vaheka'a zamahe fri'naze. Ana nehu'za Kagri kagia tusiza hu'za huhaviza hu'naze.
Když pak popouzejíce tě, zprotivili se tobě, zavrhše zákon tvůj za hřbet svůj, a proroky tvé zmordovali, kteříž jim osvědčovali, aby je obrátili k tobě, a dopouštěli se velikého rouhání,
27 E'ina hu'nazagu ha' vahe'zami zamazampi zamavare antanke'za zamazeri haviza hu'naze. Hagi zamagrama zamatama e'neri'za, Kagritega krafage hazagenka monafinkati antahinezaminka, tusi kasuntagi zamantenka zamagu'ma vazi vahera huzmantanke'za e'za ha' vahe zamazampintira eme zamagu vazi'naze.
Dával jsi je v ruku nepřátel jejich, kteříž je ssužovali. A když v čas ssoužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal, a podlé mnohých slitování svých dával jsi jim vysvoboditele, kteříž je vysvobozovali z ruky nepřátel jejich.
28 Hianagi zamagrama mani fruma nehu'za, Kagri kavurera havi'zama hu'nea avu'ava zana ete hu'naze. Anama hazagenka zamatranke'za ha' vahezamimo'za kegava huzmantage'za ete Kagritegama krafagema hazagenka, Kagra monafinkati krafa ke'zamia nentahinka kasunku huzmantenka, maka zupa zamavaretere hu'nane.
Mezitím, jakž jen oddechnutí měli, zase znovu činili zlé před tebou, a protož pouštěl jsi je v ruku nepřátel jejich, aby panovali nad nimi. Když se pak opět obrátili, a křičeli k tobě, tys je s nebe vyslýchal a vysvobozoval podlé slitování svých po mnohé časy.
29 Hagi zamagrama rukrahe hu'za kasegeka'a amage antehogura hankave ke huzmante'nane. Hianagi zamavufaga ra nehu'za zamarimpamo'a hankavetige'za, keka'a ontahi'naze. Ana nehu'za vahe'mo'zama amage'ma ante'za so'e huzama maniga tra keka'a zamefi hunemi'za kumi hu'naze. Zamarimpamo'a hankavenetige'za zamefi hunegami'za, haviza hu'za keka'a amagera onte'naze.
A napomínals jich, abys je obrátil k zákonu svému, ale oni pyšně sobě počínali, a neposlouchali přikázaní tvých, a proti soudům tvým hřešili, v nichžto, činil-li by je člověk, byl by živ. Nýbrž plece svého uchylujíce, šíji svou zatvrzovali, a neposlouchali.
30 Hanki rama'a kafufina akohenka fru hunezmantankeno Avamuka'amo'a kasnampa vahe zamagipi huvazino zamasami'neanagi, ana nanekerera tagehe'za zamagesa ante'za ontahi'naze. E'ina hu'negu ha' vahe'mokizmi zamazampi zamavare ante'nane.
A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí.
31 Hianagi tusi'a kasunku hunezmantenka zamahe fananea nosunka, kamefira huozami'nane. Na'ankure Kagra fru hunka kasunku Anumza mani'nane.
Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý.
32 Hanki e'ina hu'negu tagri Anumzana tusi hihamukane hentofaza hunka hankavenentake Anumza mani'nenka, maka zupa kagrama huvempama hu'nana kegu kagesa nentahinka, kavesirante vava nehana Anumza mani'nane. E'ina hu'negu muse hugantonanki, ko'ma Asiria kini vahe'mo'zama tazeri havizama hu'nareti'ma eno meninte'ma egeta, kini nagatine kva vahetine pristi vahetine kasnampa vahe'ene tafahe'ine, ana maka vaheka'amota tusi'a knazamo eme tazeri havizantfa hu'ne.
Nyní tedy, ó Bože náš, silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství, nechť to není u tebe za málo, že ty všecky těžkosti na nás přišly, na krále naše, knížata naše, kněží naše, proroky naše i na otce naše, a na všecken lid tvůj, hned ode dnů králů Assyrských, až do tohoto dne,
33 Hianagi e'i ana maka knazama tagrite'ma e'nea knafina Kagra fatgo kavukvaza hurante'nane. Hagi tagrama kumi'ma nehunkenka'a, huvempama hu'nana keka'a amage ante fatgo hunka taza hu'nane.
Ačkoli ty jsi spravedlivý ve všech těch věcech, kteréž přišly na nás. Nebo jsi spravedlivě to učinil, ale my jsme bezbožně činili.
34 Hagi kini vahetimo'zane kva vahetimo'zane pristi nagatimo'zane, tafahe'mozanena Kagri kasegea amagera onte'naze. Kagrama hihoma hunka huzamante'nana nanekene, koro kema huzamante'nana nanekea zamagesa ante'za ontahi'naze.
I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval.
35 Ana hu'nazanagi asomu huzamantenka kini vahera zaminke'za kegava huzamante'naze. Ana nehunka knare huno masavenkema hu'nea ra mopakrerfa zami'nane. Hianagi ana zankura zamagesa nentahi'za, Kagrira monora hunegante'za kefo zamavu zamavama nehaza zana netre'za ete rukrahera hu'za Kagritera ome'naze.
Nebo oni v království svém a v dobrodiní tvém hojném, kteréž jsi jim ukazoval, a v zemi široké a úrodné, kterouž jsi jim dal, nesloužili tobě, aniž se odvrátili od činů svých zlých.
36 Hianagi menina knare huno masavenentake mopa tafahe'ina zaminke'za mani'ne'za zafa rgaramine knare'nare ne'zana ne'nazanagi, ama ana mopafina tagra kazokzo eri'za vahe menina mani'none.
Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.
37 Na'ankure tagra kumi hu'nona nona'a, ru vahe kinima huzamantanke'zama ezama eme kegavama hurante'naza kini vahe'mo'za, mopatifinti'ma knare'nare ne'zama hamarona ne'zana zamagrake'za eri'naze. Hagi tagri'ene afu nagatinena kegava hurante'neza, nazano tagritema hunaku'ma haza zana, amne hu'naze. Ana hazageta tusi'a knazampi mani'none.
Jižť úrody své vydává v hojnosti králům, kteréž jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podlé vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti.
38 Hanki ama ana zantamima refko'ma huta kevagamareteta, mago tarimpa huta Ra Anumzamofo kasege amage antegahune huta mago kea anakiteta avompi krente'none. Ana hunke'za kva vahetimo'zane Livae nagatimo'zane pristi nagatimo'za ana avomofo agofetura zamagi krentetere hu'za ana avona eri hankaveti'naze.
Se vším však tím činíme smlouvu nepohnutelnou, i zapisujeme, kteréž potvrzují knížata naše, Levítové naši, i kněží naši.
