Jòb 6

1 Epi Job te reponn:

Odpovídaje pak Job, řekl:

2 “O ke doulè m ta kab peze pou mete nan balans lan, ansanm ak gwo dega ki vin sou mwen yo!

Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

3 Paske li ta pi lou pase sab lanmè yo. Akoz sa a, pawòl mwen yo te tèlman san règ.

Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

4 Paske flèch Toupwisan an fin antre anndan m; lespri m ap bwè pwazon. Gwo laperèz Bondye a vin alinye kont mwen.

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

5 Èske bourik mawon ranni sou zèb li, oswa bèf rele sou manje li?

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

6 Èske bagay san gou kapab manje san sèl, oswa èske pati blan nan zye poul a gen gou?

Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

7 Nanm mwen p ap touche yo. Yo tankou manje abominab pou mwen.

Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

8 “O ke sa m mande ta kab rive, e ke Bondye ta ban m sa m anvi wè a!

Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

9 Ke Bondye ta dakò pou kraze m nèt, ke Li ta lache men l pou retire mwen nèt!

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

10 Kite sa toujou kòm konsolasyon mwen; wi, kite mwen rejwi nan doulè k ap kraze mwen, pou m pa t renye pawòl a Sila Ki Sen an.

Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

11 Ki jan fòs mwen ye, pou m ta tan? Epi kilès lafen mwen, ke m ta dwe sipòte?

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

12 Èske fòs mwen tankou wòch, o èske chè m kon bwonz?

Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

13 Èske se pa ke nanpwen sekou anndan m, ke tout sajès fin chase lwen mwen?

Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

14 “Paske pou nonm ki pèdi tout espwa a, li ta dwe twouve konpasyon nan zanmi li; menm a li menm ki kon pèdi lakrent Wo Pwisan an.

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

15 Frè m yo te aji ak desepsyon kon yon ravin, kon flèv ravin ki vin sèch;

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

16 ki vin sal tankou glas k ap fonn kote lanèj kon kache.

Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

17 Nan sezon sèch, yo pa la; lè li cho, yo disparèt sou plas yo.

V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

18 Chemen a kous pa yo tòde tout kote; yo monte rive vin anyen; yo vin disparèt.

Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

19 Karavàn Théma yo te vin veye; vwayajè Séba yo te gen espwa yo.

To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

20 Yo te desi paske yo te mete konfyans; yo te vini la, e te etone.

Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

21 Anverite, koulye a se konsa ou ye; ou wè laperèz e ou vin pè.

Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.

22 Èske mwen te di ou: ‘Ban m yon bagay’? Oswa m te fè yon demann anba tab pou retire nan richès ou?

Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

23 Oswa ‘delivre m nan men advèsè a’? Oswa ‘rachte mwen nan men opresè sila yo’?

Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

24 “Enstwi mwen e mwen va pe la! Montre mwen kote mwen gen tò.

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

25 Kèl doulè pawòl onèt sa yo genyen! Men kisa diskou ou a pwouve?

Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

26 Èske ou gen entansyon repwoche pawòl mwen yo, lè ou konnen se van ki mèt pawòl yo lè moun dekouraje nèt?

Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

27 Konsa, ou ta menm tire osò pou òfelen yo e fè twòk pou zanmi ou.

Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

28 Alò, souple, gade mwen e wè si se manti m ap fè nan figi ou.

A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

29 Rete la, koulye a e pa kite enjistis fèt. Retounen kote m! Jiska prezan, ladwati mwen rete ladan an.

Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

30 Èske gen enjistis sou lang mwen? Èske bouch mwen pa kapab distenge gou gwo malè?”

A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?