< Κατα Ματθαιον 16 >

1 Καὶ προσελθόντες οἱ Φαρισαῖοι καὶ Σαδδουκαῖοι, πειράζοντες ἐπηρώτησαν αὐτὸν σημεῖον ἐκ τοῦ οὐρανοῦ ἐπιδεῖξαι αὐτοῖς.
Nimb’ama’e mb’eo o Fariseo naho Tsadokeo han­tsaka fañahy aze, hanolora’e viloñe boak’ andindiñe ao.
2 Ὁ δὲ ἀποκριθεὶς εἶπεν αὐτοῖς,
Hoe ty natoi’ Iesoà: Ry soa­miatrekeo, Ie hariva, anoe’areo ty hoe: Kanao mena i like­rañey, hazava ty hamaray,
3
ie maraindray, hoe nahareo: Ho avy anito i orañey fa milodolodo i like­rañey. Ie fohi’ areo o fañè ty tarehe’ i likerañeio, akore te tsy rendre’ areo ty lili’ o sà-o.
4 “Γενεὰ πονηρὰ καὶ μοιχαλὶς σημεῖον ἐπιζητεῖ, καὶ σημεῖον οὐ δοθήσεται αὐτῇ, εἰ μὴ τὸ σημεῖον Ἰωνᾶ.” Καὶ καταλιπὼν αὐτοὺς ἀπῆλθεν.
Mipay viloñe ty tariratse tsereheñe toy, fe tsy hitoloram-biloñe naho tsy ty vilo’ i Jona mpitoky; vaho nisitake re, nienga mb’eo.
5 Καὶ ἐλθόντες οἱ μαθηταὶ εἰς τὸ πέραν, ἐπελάθοντο ἄρτους λαβεῖν.
Ie nivotrake añ’olon-driake eo t’i Iesoà le hoe re amo mpiama’eo, Halankaño mofo, vaho nijon-dakañe mindre amo mpiama’eo, fe nihaliño o mpiama’eo ty hivaty mofo.
6 Ὁ δὲ ˚Ἰησοῦς εἶπεν αὐτοῖς, “Ὁρᾶτε καὶ προσέχετε ἀπὸ τῆς ζύμης τῶν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων.”
7 Οἱ δὲ διελογίζοντο ἐν ἑαυτοῖς λέγοντες, ὅτι “Ἄρτους οὐκ ἐλάβομεν.”
8 Γνοὺς δὲ, ὁ ˚Ἰησοῦς εἶπεν, “Τί διαλογίζεσθε ἐν ἑαυτοῖς, ὀλιγόπιστοι, ὅτι ἄρτους οὐκ ἔχετε;
le hoe t’ Iesoà am’iereo: Ino ty itsakorea’areo te tsy nivaty mofo?
9 Οὔπω νοεῖτε, οὐδὲ μνημονεύετε τοὺς πέντε ἄρτους τῶν πεντακισχιλίων, καὶ πόσους κοφίνους ἐλάβετε;
Tsy tiahi’ areo hao i mofo limey naho i lahilahy efats’ arivo rey vaho ty hamaro’ o mozete nisisao?
10 Οὐδὲ τοὺς ἑπτὰ ἄρτους τῶν τετρακισχιλίων, καὶ πόσας σπυρίδας ἐλάβετε;
ndra i mofo fito’ indaty efats’arivo rey, naho ty hamaro i haron-kiseñe rinambe’areo rezay?
11 Πῶς οὐ νοεῖτε ὅτι οὐ περὶ ἄρτων εἶπον ὑμῖν; Προσέχετε δὲ ἀπὸ τῆς ζύμης τῶν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων.”
Aa le maharendreha te tsy mofo sotra i vinolakoy fe inao ty itaroñako: Itaò ty sata’ o Fariseo naho Tsadokeo.
12 Τότε συνῆκαν ὅτι οὐκ εἶπεν προσέχειν ἀπὸ τῆς ζύμης τῶν ἄρτων, ἀλλὰ ἀπὸ τῆς διδαχῆς τῶν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων.
Aa le napota’iareo te tsy ty lalivay mofo i nitsarae’ey, fa ty fañanara’ o Fariseoo naho o Tsadokeo.
13 Ἐλθὼν δὲ ὁ ˚Ἰησοῦς εἰς τὰ μέρη Καισαρείας τῆς Φιλίππου, ἠρώτα τοὺς μαθητὰς αὐτοῦ λέγων, “Τίνα λέγουσιν οἱ ἄνθρωποι εἶναι τὸν Υἱὸν τοῦ Ἀνθρώπου;”
Ie nandoake an-tane Siria naho an-tane’ Filofe añe t’i Iesoà, le hoe ty ontane’e amo mpiama’eo: Ino ty saontsie’ ondatio ahy?
14 Οἱ δὲ εἶπον, “Οἱ μὲν Ἰωάννην τὸν Βαπτιστήν, ἄλλοι δὲ Ἠλίαν, ἕτεροι δὲ Ἰερεμίαν ἢ ἕνα τῶν προφητῶν.”
Le hoe iereo ama’e: Ty ila’e: i Jaona Mpandipotse; ty ila’e, i Elia; vaho ty ila’e, i Jere­mia’ ndra ty raike amo mpitokio.
15 Λέγει αὐτοῖς, “Ὑμεῖς δὲ, τίνα με λέγετε εἶναι;”
Aa hoe t’i Iesoà tam’ iereo: Ia ka ty anoe’ areo ahy?
16 Ἀποκριθεὶς δὲ Σίμων Πέτρος εἶπεν, “Σὺ εἶ ὁ ˚Χριστὸς, ὁ Υἱὸς τοῦ ˚Θεοῦ τοῦ ζῶντος.”
Tinoi’ i Simona ty hoe: Ihe i Norizañey, Anak’ Andrianañahare veloñe nivotrake ami’ty voatse toy.
17 Ἀποκριθεὶς δὲ ὁ ˚Ἰησοῦς εἶπεν αὐτῷ, “Μακάριος εἶ, Σίμων Βαριωνᾶ, ὅτι σὰρξ καὶ αἷμα οὐκ ἀπεκάλυψέν σοι, ἀλλʼ ὁ Πατήρ μου, ὁ ἐν τοῖς οὐρανοῖς.
Hoe t’i Iesoà tama’e: Haha rehe Simona Ana’ i Jaona amy te tsy nofotse naho lio ty nampibentatse ama’o fa t’i Raeko andindìñe ao.
18 Κἀγὼ δέ σοι λέγω ὅτι σὺ εἶ Πέτρος, καὶ ἐπὶ ταύτῃ τῇ πέτρᾳ οἰκοδομήσω μου τὴν ἐκκλησίαν, καὶ πύλαι ἍΙδου οὐ κατισχύσουσιν αὐτῆς. (Hadēs g86)
Hoe raho ama’o: Vongam-bato rehe, naho haoreko ami’ty lamilamy toy ty anjombam-pitalahoako. ze tsy hahafitroara’ o lalam-bein-tsikeokeokeo. (Hadēs g86)
19 Δώσω σοι τὰς κλεῖδας τῆς Βασιλείας τῶν Οὐρανῶν, καὶ ὃ ἐὰν δήσῃς ἐπὶ τῆς γῆς, ἔσται δεδεμένον ἐν τοῖς οὐρανοῖς, καὶ ὃ ἐὰν λύσῃς ἐπὶ τῆς γῆς, ἔσται λελυμένον ἐν τοῖς οὐρανοῖς.”
Le hatoloko azo i lahin-dakilem-pifehean-dikerañey; ze fehè’o an-tane atoy le fa nifeheñe an­dindìñe ao, vaho ze hahà’o an-tane atoy le fa nihahàñe andindìñ’ao.
20 Τότε διεστείλατο τοῖς μαθηταῖς ἵνα μηδενὶ εἴπωσιν ὅτι αὐτός ἐστιν ὁ ˚Χριστός.
Hinatahata’e amy zao o mpiama’eo ty tsy hita­lily am’ondatio te ie i Norizañey.
21 Ἀπὸ τότε ἤρξατο ὁ ˚Ἰησοῦς ˚Χριστὸς δεικνύειν τοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ ὅτι δεῖ αὐτὸν εἰς Ἱεροσόλυμα ἀπελθεῖν, καὶ πολλὰ παθεῖν ἀπὸ τῶν πρεσβυτέρων, καὶ ἀρχιερέων, καὶ γραμματέων, καὶ ἀποκτανθῆναι καὶ τῇ τρίτῃ ἡμέρᾳ ἐγερθῆναι.
Namototse nampalange amo mpiama’eo amy zao t’Iesoà t’ie tsy mahay tsy homb’e Ierosaleme mb’eo hijale ami’ty hatsivokara’ ty maro boak’ amo mpisoroñeo naho amo roandria’ ondatio ampara’ te havetrake, f’ie hatroatse ami’ty andro faha-telo.
22 Καὶ προσλαβόμενος αὐτὸν, ὁ Πέτρος ἤρξατο ἐπιτιμᾶν αὐτῷ λέγων, “Ἵλεώς σοι, ˚Κύριε· οὐ μὴ ἔσται σοι τοῦτο.”
Natola’ i Petera le nendaha’e ami’ty hoe: Lonike te ho lavits’ Azo izay, Talè
23 Ὁ δὲ στραφεὶς εἶπεν τῷ Πέτρῳ, “Ὕπαγε ὀπίσω μου, Σατανᾶ! Σκάνδαλον εἶ ἐμοῦ, ὅτι οὐ φρονεῖς τὰ τοῦ ˚Θεοῦ, ἀλλὰ τὰ τῶν ἀνθρώπων.”
Nitolike t’i Iesoà, le nitala­hara’e naho nanao ty hoe: Soike, ty mpañìnje, ko zehare’o; tsy haoñe’o ty tsaran’ Añahare, fa o reha’ ondatio.
24 Τότε ὁ ˚Ἰησοῦς εἶπεν τοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ, “Εἴ τις θέλει ὀπίσω μου ἐλθεῖν, ἀπαρνησάσθω ἑαυτὸν, καὶ ἀράτω τὸν σταυρὸν αὐτοῦ, καὶ ἀκολουθείτω μοι.
Le hoe t’i Iesoà amo mpi­ama’eo: Ze te hañorik’ ahy, soa re te hitety vatañe, hijiny i hatae ajaley, toe hamoe aiñe, vaho hañorik’ ahy.
25 Ὃς γὰρ ἐὰν θέλῃ τὴν ψυχὴν αὐτοῦ σῶσαι, ἀπολέσει αὐτήν· ὃς δʼ ἂν ἀπολέσῃ τὴν ψυχὴν αὐτοῦ ἕνεκεν ἐμοῦ, εὑρήσει αὐτήν.
Ze te handrombake ty fiai’e ro hamoe aze ty amako, fe ze mamoe ty havelo’e ami’ty voatse toy ty amako ro handrombake aze ho ami’ty havelo’ ty voatse ho avy.
26 Τί γὰρ ὠφεληθήσεται ἄνθρωπος, ἐὰν τὸν κόσμον ὅλον κερδήσῃ, τὴν δὲ ψυχὴν αὐτοῦ ζημιωθῇ; Ἢ τί δώσει ἄνθρωπος ἀντάλλαγμα τῆς ψυχῆς αὐτοῦ;
Ino ty tombo’e ho a ondatio te fonga azo’e ty voatse toy, vaho mamoe’ay kitro katroke? Fampitsalohañe soa ho a ondatio hao ty hahazoa’e o raha momoke henaneo, hanolora’e ty fiai’e hizakà’ i tsikeokeokey?
27 Μέλλει γὰρ ὁ Υἱὸς τοῦ Ἀνθρώπου ἔρχεσθαι ἐν τῇ δόξῃ τοῦ Πατρὸς αὐτοῦ μετὰ τῶν ἀγγέλων αὐτοῦ, καὶ ‘τότε ἀποδώσει ἑκάστῳ κατὰ τὴν πρᾶξιν αὐτοῦ’.
Fa hitotsake atoy i Anan’ Añaharey ami’ty engen-dRae’e an-dindiñe ao rekets’ o anjeli’eo hanambe ondatio sindre ty amo sata’eo.
28 Ἀμὴν, λέγω ὑμῖν ὅτι εἰσίν τινες τῶν ὧδε ἑστώτων οἵτινες οὐ μὴ γεύσωνται θανάτου, ἕως ἂν ἴδωσιν τὸν Υἱὸν τοῦ Ἀνθρώπου ἐρχόμενον ἐν τῇ βασιλείᾳ αὐτοῦ.”
Eka! to t’itaroñako te, tsy handia havilasy o ila’e mijohañe etoañe, ampara’ te isa’ iareo mitots­ake eo i Anak’ Andrianañaharey am-pifehea’ey ao.

< Κατα Ματθαιον 16 >