< Προς Θεσσαλονικεις Β΄ 3 >

1 Τὸ λοιπὸν προσεύχεσθε, ἀδελφοί, περὶ ἡμῶν, ἵνα ὁ λόγος τοῦ Κυρίου τρέχῃ καὶ δοξάζηται καθὼς καὶ πρὸς ὑμᾶς,
‌ʻE Kāinga, ko hono fakaʻosi, mou hūfia ʻakimautolu, koeʻuhi ke lele atu ʻae folofola ʻae ʻEiki, pea ongoongolelei ia, ʻo hangē ko ia ʻiate kimoutolu:
2 καὶ ἵνα ῥυσθῶμεν ἀπὸ τῶν ἀτόπων καὶ πονηρῶν ἀνθρώπων· οὐ γὰρ πάντων ἡ πίστις.
Pea koeʻuhi ke fakahaofi ʻakimautolu mei he kakai taʻeʻatamai mo angakovi: ke ʻoku ʻikai maʻu kotoa pē ʻae tui.
3 Πιστὸς δέ ἐστιν ὁ Κύριος, ὃς στηρίξει ὑμᾶς καὶ φυλάξει ἀπὸ τοῦ πονηροῦ.
Ka ʻoku moʻoni ʻae ʻEiki, ʻaia te ne fakatuʻumaʻu pea fakamoʻui ʻakimoutolu mei he kovi.
4 πεποίθαμεν δὲ ἐν Κυρίῳ ἐφ’ ὑμᾶς, ὅτι ἃ παραγγέλλομεν καὶ ποιεῖτε καὶ ποιήσετε.
Pea ʻoku mau falala ki he ʻEiki koeʻuhi ko kimoutolu, ʻoku mou fai, pea te mou fai pe, ʻae ngaahi meʻa ʻoku mau fekau kiate kimoutolu.
5 Ὁ δὲ Κύριος κατευθύναι ὑμῶν τὰς καρδίας εἰς τὴν ἀγάπην τοῦ Θεοῦ καὶ εἰς τὴν ὑπομονὴν τοῦ Χριστοῦ.
Pea ke fakahinohino homou loto ʻe he ʻEiki ki he ʻofa ʻae ʻOtua, pea mo e faʻa kātaki ʻa Kalaisi.
6 Παραγγέλλομεν δὲ ὑμῖν, ἀδελφοί, ἐν ὀνόματι τοῦ Κυρίου Ἰησοῦ Χριστοῦ στέλλεσθαι ὑμᾶς ἀπὸ παντὸς ἀδελφοῦ ἀτάκτως περιπατοῦντος καὶ μὴ κατὰ τὴν παράδοσιν ἣν παρελάβετε παρ’ ἡμῶν.
Pea ko eni, ʻe kāinga, ʻoku mau fekau kiate kimoutolu, ʻi he huafa ʻo hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi, ke mou mavahe ʻakimoutolu mei he kāinga kotoa pē ʻoku ʻeveʻeva taʻetotonu, pea ʻikai tatau mo e fekau naʻa ne maʻu meiate kimoutolu.
7 αὐτοὶ γὰρ οἴδατε πῶς δεῖ μιμεῖσθαι ἡμᾶς, ὅτι οὐκ ἠτακτήσαμεν ἐν ὑμῖν,
He ʻoku mou ʻilo, ʻoku totonu ke mou faʻifaʻitaki kiate kimautolu: he naʻe ʻikai te mau fai taʻetotonu ʻiate kimoutolu;
8 οὐδὲ δωρεὰν ἄρτον ἐφάγομεν παρά τινος, ἀλλ’ ἐν κόπῳ καὶ μόχθῳ νυκτὸς καὶ ἡμέρας ἐργαζόμενοι πρὸς τὸ μὴ ἐπιβαρῆσαί τινα ὑμῶν·
Pe temau kai taʻetotongi ʻae mā ʻa ha tokotaha; ka naʻa mau fai ʻae ngaue mo feinga ʻi he pō mo e ʻaho, koeʻuhi ke ʻoua naʻa mau fakamasivaʻi ha taha ʻokimoutolu:
9 οὐχ ὅτι οὐκ ἔχομεν ἐξουσίαν, ἀλλ’ ἵνα ἑαυτοὺς τύπον δῶμεν ὑμῖν εἰς τὸ μιμεῖσθαι ἡμᾶς.
Ka naʻe ʻikai koeʻuhi ʻoku taʻetotonu kiate kimautolu, ka ke mau hoko ko e fakaʻilonga ke mou faʻifaʻitaki kiate kimautolu.
10 καὶ γὰρ ὅτε ἦμεν πρὸς ὑμᾶς, τοῦτο παρηγγέλλομεν ὑμῖν, ὅτι εἴ τις οὐ θέλει ἐργάζεσθαι, μηδὲ ἐσθιέτω.
Ka ʻi he ʻemau ʻiate kimoutolu, naʻa mau fekau eni kiate kimoutolu, “Kapau ʻe ʻikai fie ngaue ha taha, pea ʻoua naʻa ne kai.”
11 ἀκούομεν γάρ τινας περιπατοῦντας ἐν ὑμῖν ἀτάκτως, μηδὲν ἐργαζομένους ἀλλὰ περιεργαζομένους·
He ʻoku mau fanongo ki ha niʻihi ʻiate kimoutolu ʻoku ʻeveʻeva taʻetotonu, ʻo ʻikai siʻi ngaue, ka ko e kau kaunoa.
12 τοῖς δὲ τοιούτοις παραγγέλλομεν καὶ παρακαλοῦμεν ἐν Κυρίῳ Ἰησοῦ Χριστῷ ἵνα μετὰ ἡσυχίας ἐργαζόμενοι τὸν ἑαυτῶν ἄρτον ἐσθίωσιν.
Pea ko kinautolu ʻoku pehē, ʻoku mau fekaua mo enginaki, ʻi hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi, ke nau ngaue fakalongo pe, pea kai ʻae maʻanautolu pe.
13 Ὑμεῖς δέ, ἀδελφοί, μὴ ἐγκακήσητε καλοποιοῦντες.
Ka ko kimoutolu, ʻe kāinga, ʻoua naʻa mou fiu ʻi he fai lelei.
14 εἰ δέ τις οὐχ ὑπακούει τῷ λόγῳ ἡμῶν διὰ τῆς ἐπιστολῆς, τοῦτον σημειοῦσθε, μὴ συναναμίγνυσθαι αὐτῷ, ἵνα ἐντραπῇ·
Pea kapau ʻoku ʻikai talangofua ha taha ki he ʻemau fekau ʻi he tohi ni, fakaʻilongaʻi ʻae tangata ko ia, pea ʻoua naʻa fakataha mo ia, koeʻuhi ke mā ai ia.
15 καὶ μὴ ὡς ἐχθρὸν ἡγεῖσθε, ἀλλὰ νουθετεῖτε ὡς ἀδελφόν.
Kae ʻoua naʻa lau ia ko e fili, kae valokiʻi ʻo taau mo ha kāinga.
16 Αὐτὸς δὲ ὁ Κύριος τῆς εἰρήνης δῴη ὑμῖν τὴν εἰρήνην διὰ παντὸς ἐν παντὶ τρόπῳ. ὁ Κύριος μετὰ πάντων ὑμῶν.
Ko eni, ʻofa ke foaki ʻe he ʻEiki ʻoe melino ʻae melino maʻuaipē kiate kimoutolu ʻi he meʻa kotoa pē. Ke ʻiate kimoutolu kotoa pē ʻae ʻEiki.
17 Ὁ ἀσπασμὸς τῇ ἐμῇ χειρὶ Παύλου, ὅ ἐστιν σημεῖον ἐν πάσῃ ἐπιστολῇ· οὕτως γράφω.
Ko e tohi ʻofa eni ʻa Paula ʻaki hoku nima ʻoʻoku, ʻaia ko e fakaʻilonga ʻi he ngaahi tohi kotoa pē: ʻoku pehē pe ʻeku tohi.
18 ἡ χάρις τοῦ Κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ Χριστοῦ μετὰ πάντων ὑμῶν.
Ko e ʻaloʻofa ʻa hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi ke ʻiate kimoutolu kotoa pē. ʻEmeni.

< Προς Θεσσαλονικεις Β΄ 3 >