Sprueche 31

1 Dies sind die Worte des Königs Lamuel, die Lehre, die ihn seine Mutter lehrete:

Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

2 Ach, mein Auserwählter, ach, du Sohn meines Leibes, ach, mein gewünschter Sohn,

Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

3 laß nicht den Weibern dein Vermögen und gehe die Wege nicht, darin sich die Könige verderben!

Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

4 O, nicht den Königen, Lamuel, gib den Königen nicht Wein zu trinken noch den Fürsten stark Getränke.

Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

5 Sie möchten trinken und der Rechte vergessen und verändern die Sache irgend der elenden Leute.

Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

6 Gebet stark Getränke denen, die umkommen sollen, und den Wein den betrübten Seelen,

Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

7 daß sie trinken und ihres Elendes vergessen und ihres Unglücks nicht mehr gedenken.

Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

8 Tu deinen Mund auf für die Stummen und für die Sache aller, die verlassen sind.

Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

9 Tu deinen Mund auf und richte recht und räche den Elenden und Armen.

Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

10 Wem ein tugendsam Weib bescheret ist, die ist viel edler denn die köstlichsten Perlen.

Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

11 Ihres Mannes Herz darf sich auf sie verlassen, und Nahrung wird ihm nicht mangeln.

Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

12 Sie tut ihm Liebes und kein Leides sein Leben lang.

Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

13 Sie gehet mit Wolle und Flachs um und arbeitet gerne mit ihren Händen.

Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

14 Sie ist wie ein Kaufmannsschiff, das seine Nahrung von ferne bringt.

Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

15 Sie stehet des Nachts auf und gibt Futter ihrem Hause und Essen ihren Dirnen.

Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

16 Sie denkt nach einem Acker und kauft ihn und pflanzt einen Weinberg von den Früchten ihrer Hände.

Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

17 Sie gürtet ihre Lenden fest und stärkt ihre Arme.

Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

18 Sie merkt, wie ihr Handel Frommen bringt; ihre Leuchte verlöscht des Nachts nicht.

Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

19 Sie streckt ihre Hand nach dem Rocken, und ihre Finger fassen die Spindel.

Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

20 Sie breitet ihre Hände aus zu dem Armen und reichet ihre Hand dem Dürftigen.

Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

21 Sie fürchtet ihres Hauses nicht vor dem Schnee, denn ihr ganzes Haus hat zwiefache Kleider.

Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

22 Sie macht ihr selbst Decken; weiße Seide und Purpur ist ihr Kleid.

Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

23 Ihr Mann ist berühmt in den Toren, wenn er sitzt bei den Ältesten des Landes.

Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

24 Sie macht einen Rock und verkauft ihn; einen Gürtel gibt sie dem Krämer.

Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

25 Ihr Schmuck ist, daß sie reinlich und fleißig ist; und wird hernach lachen.

Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

26 Sie tut ihren Mund auf mit Weisheit, und auf ihrer Zunge ist holdselige Lehre.

Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

27 Sie schauet, wie es in ihrem Hause zugehet, und isset ihr Brot nicht mit Faulheit.

Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

28 Ihre Söhne kommen auf und preisen sie selig; ihr Mann lobt sie.

Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

29 Viele Töchter bringen Reichtum; du aber übertriffst sie alle.

Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

30 Lieblich und schön sein ist nichts; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.

Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

31 Sie wird gerühmt werden von den Früchten ihrer Hände; und ihre Werke werden sie loben in den Toren.

Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.