Job 23

1 Hiob antwortete und sprach:

Tedy odpověděl Job a řekl:

2 Meine Rede bleibet noch betrübt; meine Macht ist schwach über meinem Seufzen.

Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

3 Ach, daß ich wüßte, wie ich ihn finden und zu seinem Stuhl kommen möchte

Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

4 und das Recht vor ihm sollte vorlegen und den Mund voll Strafe fassen

Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

5 und erfahren die Rede, die er mir antworten, und vernehmen, was er mir sagen würde!

Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

6 Will er mit großer Macht mit mir rechten? Er stelle sich nicht so gegen mich,

Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

7 sondern lege mir's gleich vor, so will ich mein Recht wohl gewinnen.

Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

8 Aber gehe ich nun stracks vor mich, so ist er nicht da; gehe ich zurück, so spüre ich ihn nicht.

Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

9 Ist er zur Linken, so ergreife ich ihn nicht; verbirget er sich zur Rechten, so sehe ich ihn nicht.

By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

10 Er aber kennet meinen Weg wohl. Er versuche mich, so will ich erfunden werden wie das Gold.

Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

11 Denn ich setze meinen Fuß auf seine Bahn und halte seinen Weg und weiche nicht ab

Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

12 und trete nicht von dem Gebot seiner Lippen; und bewahre die Rede seines Mundes mehr, denn ich schuldig bin.

Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

13 Er ist einig, wer will ihm antworten? Und er macht es, wie er will.

On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

14 Und wenn er mir gleich vergilt, was ich verdienet habe, so ist sein noch mehr dahinten.

A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

15 Darum erschrecke ich vor ihm; und wenn ich's merke, so fürchte ich mich vor ihm.

Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

16 Gott hat mein Herz blöde gemacht, und der Allmächtige hat mich erschrecket.

Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

17 Denn die Finsternis macht kein Ende mit mir, und das Dunkel will vor mir nicht verdeckt werden.

Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.