Psalm 89
1 Ein Lehrgedicht, von Ethan, dem Ezrachiten. Ich singe von des Herrn ewiger Liebe. Mit meinem Mund verkündige ich Deine Treue für künftige Geschlechter.
Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 Denn ich erklär: Die Liebe ist auf ewigen Grund gebaut; dem Himmel gleich befestigest Du Deine Treue.
Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3 "Mit meinem Auserwählten schloß ich einen Bund; Ich schwor dem David, meinem Knecht:
Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 Auf ewig laß ich deinen Stamm bestehen, begründe deinen Thron für alle Zeiten." (Sela)
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
5 Dein unvergleichlich Wesen preist der Himmel, Herr, und Deine Treue mit der heiligen Gemeinde.
Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6 Wer in den Wolken gleicht dem Herrn? Wer von den Gottessöhnen ist dem Herrn ähnlich,
Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 dem Gott, so schrecklich in der Heiligen Rat und furchtbar über alle um ihn her?
Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8 Herr, Gott der Heerscharen! Wer ist, wie Du, so mächtig, Herr? Wie Deine Treue doch für die, die Dich umgeben?
Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9 Du bist des stolzen Meeres Herrscher; nur Du beruhigst seiner Wogen Brandung.
Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 Nur Du schlägst Rahab, daß es kampfunfähig wird, zerstreust mit Deinem starken Arme Deine Feinde.
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11 Dein ist der Himmel, Dein die Erde; die Welt und was sie füllt, hast Du gegründet.
Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 Den Norden und den Süden schufest Du; der Tabor und der Hermon hoben sich in Deinem Namen.
Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 Dir ist ein Arm voll Kraft zu eigen, und stark ist Deine Hand und Deine Rechte hoch erhoben.
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 Gerechtigkeit und Recht sind Deines Thrones Pfeiler, und Huld und Treue gehen vor Dir her.
Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15 Dem Volke Heil, das jauchzend im Lichte Deines Angesichtes wandelt, Herr,
Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16 das über Deinen Namen stets frohlockt und das durch Deine Liebe groß dasteht!
Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 Die Krone seiner Macht bist Du; durch Deine Huld wächst unsere Macht.
Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18 Fürwahr, dem Herrn ist unser Schild zu eigen, dem Heiligen Israels unser König. -
Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19 Einst sprachst Du im Gesicht zu Deinem Frommen. Du sprachst: "Ich habe aufgeholfen einem Helden und einen Jüngling aus dem Volk erhoben.
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 Ich habe David, meinen Knecht, ergriffen, mit meinem heiligen Öle ihn gesalbt,
Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 daß meine Hand beständig mit ihm sei, und daß mein Arm ihn stärke.
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 Kein Gegner wird ihn überfallen, kein Frevler ihn bedrängen.
Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23 Vor ihm zerschmettere ich seine Feinde, und seine Hasser schlage ich zu Boden.
Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24 Begleiten soll'n ihn meine Huld und Treue, mein Name seine Macht erhöhen!
Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 Ich setze seine Hand aufs Meer und auf die Ströme seine Rechte.
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26 Er soll mich anrufen: 'Mein Vater Du, mein Gott und meines Heiles Hort bist Du.'
On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27 Ich mache ihn zum Erstgeborenen, zum Höchsten von den Erdenkönigen.
Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28 Ich will ihm ewig meine Huld bewahren und unverbrüchlich meinen Bund.
Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 Ich mache ewig seinen Stamm und seinen Thron des Himmels Tagen gleich.
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30 Verlassen aber seine Söhne mein Gesetz und wandeln nicht nach meinen Ordnungen,
Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31 entweihn sie meine Satzungen und halten nimmer meine Vorschriften,
Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32 dann strafe ich mit Ruten ihr Vergehen, mit Streichen ihre Missetat.
Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 Doch ich entziehe ihm nicht meine Gnade, und meine Treue laß ich ihm nicht fehlen,
Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34 verletze nimmer meinen Bund und ändre nicht den Ausspruch meiner Lippen.
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35 Ich schwöre ein für allemal bei meiner Heiligkeit: - Wie sollte ich auch David täuschen? -
Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36 Sein Stamm soll ewig dauern, sein Thron, der Sonne gleich nach meinem Willen,
Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37 und wie der Mond für alle Zeiten währen, beständig so, wie dieser in den Wolken!" (Sela)
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38 Und doch verwirfst Du und verschmähst im Zorne den, den Du gesalbt,
Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39 vernichtest Deines Knechtes Bund; wirfst seine Krone in den Staub,
Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 durchbrichst all seine Mauern, zertrümmerst seine Festen.
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 Wer da vorübergeht, der plündert ihn; für seine Nachbarn ist er nur ein Hohn.
Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42 Du hebst empor die Rechte seiner Dränger, erfreuest alle seine Feinde.
Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43 Du läßt abprallen seines Schwertes Schneide und ihn im Kampfe nicht bestehn,
Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 vernichtest seine Heiligkeit und stürzest seinen Thron zu Boden,
Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45 verkürzest seine Jugendzeit, und deckest ihn mit Schande zu. (Sela)
Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
46 Wie lange, Herr, verbirgst Du Dich so ganz? Wie lange brennt Dein Grimm wie Feuer?
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47 Bedenk doch, was ich für ein Wesen bin! Zu welchem Nichts schufst Du die Menschenkinder alle!
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48 Wo ist der Mann, der leben bliebe und den Tod nicht schaute, der vor des Grabes Macht sein Leben wahrte? (Sela) (Sheol h7585)
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
49 Wo sind, Herr, Deiner Gnade frühere Beweise, die Du dem David schwurst bei Deiner Treue?
Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50 Bedenk den Hohn auf Deine Knechte, Herr, den ich von all den vielen Völkern her in meinem Busen trage,
Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51 den Hohn, mit dem Dich Deine Feinde, Herr, verhöhnen, mit dem sie des von Dir Gesalbten Stamm beschimpfen!
Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52 Gepriesen sei der Herr in Ewigkeit! Amen! Amen!
Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
