Psalm 112

1 Alleluja! Wie selig, wer den Herren fürchtet und freudig tut, was er gebeut!

Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

2 Sein Stamm ist mächtig auf der Erde; gesegnet ist der Redlichen Geschlecht.

Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

3 In seinem Haus ist Pracht und Fülle, und seine Milde währet immerdar.

Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

4 Er strahlt den Frommen auf, ein Licht im Dunkel, barmherzig, mild und liebevoll ist er.

Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

5 Wohl geht's dem Mann, der schenkt und leiht, der hierfür seinen Haushalt nach Gebühr einrichtet.

Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

6 Er wankt auf ewig nicht; in ewigem Gedächtnis bleibt er als Gerechter.

Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

7 Vor Unheilsboten bebt er nicht; sein Herz ist unverzagt, dem Herrn vertrauend.

Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

8 Sein Herz ist fest und ohne Furcht; er schaut sogar an seinen Feinden seine Lust.

Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

9 Freigebig ist er, schenkt den Armen, und alle Zeit währt seine Milde; durch sein Vermögen ragt er hoch empor.

Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

10 Der Frevler sieht's und ärgert sich, und zähneknirschend schwindet er dahin; der Bösen Reiz vergeht.

Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.