Sprueche 7
1 Mein Sohn, behalte meine Reden! Bei dir verwahr, was ich dich heiße!
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2 Bewahr dir meine Vorschriften, so wirst du leben, und meine Weisung wie den Augapfel!
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3 Bind sie an deine Finger! Auf deines Herzens Tafel schreibe sie!
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4 Zur Weisheit sprich: "Du bist mir Schwester", nenn Einsicht deine Freundin,
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5 auf daß sie dich vor einem andere Weib bewahre, vor einer Fremden, die einschmeichelnd redet!
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6 Durchs Fenster meines Hauses, durchs Gitter schaute ich hinaus.
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7 Da sah ich einen Jüngling bei den noch Unerfahrenen, bemerkte bei den jungen Leuten einen Unvorsichtigen,
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8 der auf der Gasse nahe einer Ecke ging und in der Richtung meines Hauses schritt
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9 in Dämmerung, am Abende des Tags, in stiller Nachtzeit, in der Dunkelheit.
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10 Da tritt auf einmal ihm das Weib entgegen im Dirnenanzug mit geschnürter Brust.
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11 Unruhig trieb sie sich herum; zu Hause hatten ihre Füße keine Ruhe.
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12 Ein Schritt jetzt auf die Straße und auf den Markt ein Schritt; sie lauerte an jeder Ecke.
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
13 Jetzt hascht sie ihn, küßt ihn; mit frecher Miene redet sie ihn an:
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
14 "Schlachtopfer darzubringen, lag mir ob; ich habe heute mein Gelübde nun entrichtet.
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
15 Deswegen bin ich ausgegangen, um dich zu suchen. Ich habe dich gefunden.
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
16 Mit Decken habe ich bedeckt mein Lager, mit buntem Linnen aus Ägypten.
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17 Mit Myrrhen habe ich besprengt mein Lager, mit Aloë und Zimtgewürz.
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18 So komm! Wir wollen bis zum Morgen an der Liebe uns berauschen, in Liebe uns genießen.
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19 Der Mann ist nicht daheim; er zog auf Reisen in die Ferne.
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20 Er nahm den Beutel samt dem Gelde mit sich; am Vollmondstag erst kehrt er wieder heim."
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21 So bringt sie ihn herum durch ihr verführerisches Reden und reißt ihn fort durch ihre glatten Lippen.
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22 Er folgt ihr nach, der Harmlose, gleich einem Stier, den man zur Schlachtbank führt, gleich einem Hund zum Stricke,
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23 gleich einem Hirsch dahin, wo ihm ein Pfeil die Leber spaltet, gleich einem Vogel, der zur Schlinge eilt, und merkt es nicht, daß es sein Leben gilt.
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24 Nun, Söhne, horcht auf mich! Auf meines Mundes Reden merket!
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25 Laß nicht dein Herz zu ihren Wegen biegen! Verirr dich nicht auf ihre Steige!
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26 Denn viel sind der Erschlagenen, die sie gefällt, und viele sind's, die sie gemordet.
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
