Sprueche 30

1 Die Worte Agurs, Sohnes des Jake, aus Massa: Es spricht ein Mann mit Namen Loitiel: "Ich kann Gott nicht begreifen, und dabei bleibt es.

Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

2 Zu töricht bin ich, einen Mann recht zu verstehen, und mir fehlt der Verstand, um einen Menschen zu begreifen.

Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

3 Und wäre ich noch weiser, wie könnte einen Heiligen ich gar begreifen?

Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

4 Ist jemand bis zum Himmel aufgestiegen oder auch von dort herabgekommen? Hat jemand Wind in seine Fäuste eingesammelt oder Wasser in ein Tuch gebunden? Wer hat der Erde Enden hingestellt? Wie heißt doch er? Wie heißt sein Sohn, wenn du es weißt?"

Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

5 Geläutert ist doch jedes Gotteswort; ein Schild ist er für die, die auf ihn bauen.

Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Füg seinen Worten nichts hinzu, auf daß er dich nicht tadeln muß, weil du dich nicht bewährst!

Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

7 Ich bitte zweierlei von dir. Versag mir's nicht, bevor mein Leben ich verwirke!

Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

8 Falschheit und Lügenwort laß ferne von mir sein; Armut und Reichtum gib mir nicht! - Laß mich mein zugemessen Teil an Speise nehmen! -

Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

9 Ich möchte sonst verleugnen, würde ich zu satt, und sagen: "Wer ist denn der Herr?", und wäre ich ein Bettler, könnt ich stehlen und belasten meines Gottes Namen.

Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

10 Verleumde nicht den Knecht bei seinem Herrn! Sonst flucht er dir, und du bist selber schuld daran.

Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

11 Ja, das Geschlecht, das seinem Vater flucht und nimmer seine Mutter segnet,

Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

12 ja, das Geschlecht, das rein sich dünkt und doch von seinem Unrat nicht gereinigt ist,

Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

13 ja, das Geschlecht, das übermütig schaut, und dessen Blicke hochgetragen,

Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

14 ja, das Geschlecht, des Zähne Schwerter sind und des Gebiß besteht aus Messern, um von der Erde Elende hinwegzufressen und Arme aus der Menschen Mitte,

Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

15 das gleicht dem Vampyr, der die Weiber schwer zerfleischt: "Gib her! Gib her!" Drei sind's, die niemals satt werden, und vier, die sprechen nie: "Genug!"

Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

16 Die Unterwelt, verschlossener Mutterschoß, die Erde, die des Wassers niemals satt, das Feuer, das nie spricht: "Genug!" (Sheol h7585)

Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)

17 Ein Auge, das des Vaters spottet, die greise Mutter selbst verächtlich findet, das müssen Raben aus den Höhlen hacken und junge Adler fressen.

Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

18 Drei sind's, die mir zu wunderbar erscheinen, und vier sind's, die ich nicht begreife:

Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

19 des Adlers Weg am Himmel, der Schlange Weg auf einem Felsen, des Schiffes Weg inmitten eines Meeres, des Mannes Weg bei einem jungen Weibe.

Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

20 So ist der Weg der Ehebrecherin; sie ißt und wischt den Mund sich ab und spricht: "Ich habe doch nichts Unrechtes getan."

Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

21 Ein Land kann unter drei erbeben und unter vieren es nicht aushalten:

Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

22 bei einem Sklaven, wenn er König wird, bei einem Narren, wenn er Brot in Fülle hat,

Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

23 bei einer Ungeliebten, wenn in Gunst sie kommt, bei einer Magd, wenn sie an ihrer Herrin Stelle tritt.

Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

24 Vier sind die Kleinsten auf der Erde, und doch sind sie so weise:

Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

25 die Ameisen, ein Volk, das keine Macht besitzt, und doch bereiten sie im Sommer ihre Nahrung vor.

Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

26 Die Klippdachse, ein Volk, dem Stärke nicht zu eigen ist, und dennoch legen sie in Felsen ihre Wohnung an.

Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

27 Heuschrecken haben keinen König, und dennoch zieht der ganze Schwarm geordnet aus.

Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

28 Die Echse kannst du mit den Händen greifen, und doch weilt sie in königlichen Schlössern.

Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

29 Drei sind's, die stattlich schreiten, und vier, die würdevoll einhergehen:

Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30 der Löwe, Held der Tiere, der nie vor jemand umkehrt,

Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

31 der schmächtige Star, der Ziegenbock, der König, der sein Kriegervolk befehligt.

Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

32 Benahmst du dich im Übermute töricht, oder hast du so etwas geplant, die Hand auf deinen Mund!

Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

33 Schlägt man die Milch, so gibt es Butter; drückt man die Nase, gibt es Blut, und drückt man auf die Zornesader, gibt es Streit.

Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.