Sprueche 25

1 Auch dies sind Sprüche Salomos, die aufgezeichnet von den Männern Hizkias, des Herrschers über Juda.

Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

2 Für Gott ist's eine Ehre, geheimnisvolle Worte auszusprechen; dagegen ist es eine Ehre für die Könige, Befehle unzweideutig auszugeben.

Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

3 Gleichwie des Himmels Höhe und der Erde Tiefe, so unerforschlich ist auch eines Königs Herz.

Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

4 Entfernt man Schlacken aus dem Silber, dann gelingt dem Goldschmied ein Gefäß.

Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

5 Entferne Frevler aus des Königs Dienst, dann hat sein Thron Bestand durch die Gerechtigkeit.

Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

6 Vor einem König prunke nicht! Tritt nimmer auf den Platz der Großen!

Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

7 Weit besser, daß man zu dir sagt: "Rück doch herauf, hierher!", als daß man dich hinunterrücken läßt vor einem Vornehmern, wie du es selber schon gesehen haben magst.

Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

8 Voreilig fange keinen Streit an! Kannst du noch später etwas machen, wenn dich dein Freund beschämt?

Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

9 Hast du mit deinem Freunde Streit, verrate niemals ein Geheimnis einem andern,

Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

10 daß er dich nicht verlästre, falls er's hört! Nicht kehrt ja deine üble Nachrede zurück.

Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

11 Goldenen Äpfeln in Silberschalen gleicht ein Wort, zur rechten Zeit gesprochen.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

12 Ein goldener Ring, ein Schmuck aus feinem Gold, das ist ein weiser Mahner für den aufmerksamen Hörer.

Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

13 Wie kühles Eis bei Erntehitze, so kann ein Bote, seinen Auftraggebern treu, das Leben seinem Herrn erhalten.

Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

14 Wie Wolken, Wind und doch kein Regen, so ist ein Mann, der mit Geschenken prahlt und sie nicht gibt.

Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

15 Durch Milde wird ein Fürst begütigt; die sanfte Rede kann selbst Starres brechen.

Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

16 Hast Honig du gefunden, iß soviel, wie du vertragen kannst! Sonst mußt du ihn erbrechen, hast du daran dich übersättigt.

Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

17 Laß deinen Fuß im Hause deines Nächsten selten sein, daß er nicht deiner überdrüssig werde und dich gleichgültig behandle!

Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

18 Was Keule und was Schwert und was ein scharfer Pfeil, das ist der Mensch, der gegen seinen Nächsten auftritt als ein falscher Zeuge.

Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

19 Ein böser Zahn, ein kranker Fuß: das ist ein falscher Freund, auf den man sich verläßt am Tag der Not!

Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

20 Wie einer, der an kaltem Tag den Rock auszieht, wie Essig auf das Natron wirkt, ist einer, der mit Singenden bei traurigem Gemüte singt.

Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

21 Wenn's deinen Hasser hungert, speise ihn mit Brot! Und wenn's ihn dürstet, tränke ihn mit Wasser!

Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

22 Denn damit scharrst du glühende Kohlen auf sein Haupt; der Herr vergilt es dir.

Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

23 Der Nordwind hemmt den Regen, verdrießliches Gesicht die Zunge der Verleumdung.

Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

24 Viel lieber in dem Winkel eines Daches ruhen, als ein gemeinsames Haus mit einem Weib, das zänkisch ist!

Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

25 Was für die durstige Seele frisches Wasser, ist gute Nachricht aus der Ferne.

Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

26 Getrübter Born, verderbte Quelle, das ist ein Frommer, der vor einem Frevler weicht.

Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

27 Nicht gut ist, zuviel Honig zu verzehren; in Menge davon zu erbrechen, eine Buße.

Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

28 Was eine offne, mauerlose Stadt, das ist ein Mann, dem Selbstbeherrschung fehlt.

Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.