Psaumes 44

1 Au maître chantre. Hymne des fils de Coré. O Dieu, nous avons ouï de nos oreilles, nos pères nous ont raconté les exploits que tu fis en leurs jours, aux jours d'autrefois.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

2 De ta main tu chassas les nations, pour les établir; tu détruisis les peuples, pour les multiplier.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

3 Car ce ne fut pas par leur épée qu'ils conquirent le pays, ni leur bras qui les rendit vainqueurs, mais ta droite et ton bras, et la lumière de ta face; car tu leur fus propice.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

4 O Dieu! tu es mon Roi! Ordonne la délivrance de Jacob!

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

5 Avec toi nous battons nos ennemis, par ton nom nous terrassons nos adversaires

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

6 Car dans mon arc je ne me confie point, ce n'est pas mon épée qui me délivre;

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

7 mais c'est toi qui nous délivres de nos ennemis, et qui confonds ceux qui nous haïssent.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

8 De Dieu nous faisons gloire en tout temps, et nous louons éternellement ton nom. (Pause)

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)

9 Cependant tu nous rejetas et nous couvris d'opprobre, et tu ne marchas plus avec nos armées;

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

10 tu nous fis reculer devant nos ennemis, et ceux qui nous haïssent, emportèrent des dépouilles;

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

11 tu nous livras comme la brebis que l'on mange, et parmi les nations tu nous disséminas;

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

12 tu vendis ton peuple à vil prix, et pour toi il n'eut pas une grande valeur;

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

13 tu nous exposas aux affronts de nos voisins, aux railleries et aux insultes de nos alentours;

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

14 tu nous fis passer en proverbe chez les nations, exciter des hochements de tête parmi les peuples.

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

15 Toujours ma honte est devant mes yeux, et la confusion de ma face me couvre,

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

16 à la voix de celui qui m'insulte et m'outrage, à l'aspect de l'ennemi et de l'homme hostile.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

17 Tout cela nous est arrivé, et pourtant nous ne t'avions pas oublié, nous n'avions pas violé ton alliance,

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

18 notre cœur ne s'était point retiré de toi, et nos pas n'avaient pas dévié de tes voies,

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

19 pour que tu nous écrases dans le pays des chacals, et que tu nous enveloppes d'une ombre de mort.

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

20 Si nous avions oublié le nom de notre Dieu, et tendu nos mains vers un dieu étranger, est-ce que Dieu ne le pénétrerait pas,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

21 lui qui connaît les secrets de nos cœurs?

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

22 Mais non, pour toi nous sommes tués tous les jours, et regardés comme des brebis à égorger.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

23 Veille! pourquoi dors-tu, Seigneur? Réveille-toi! ne nous rejette pas à jamais!

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

24 Pourquoi cacher ta face, oublier notre misère et notre oppression?

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

25 Car jusqu'à la poussière notre âme est abattue, et notre corps à la terre est attaché.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

26 Lève-toi! à notre secours! et sauve-nous pour l'amour de ta grâce.

Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.