Psaumes 44

1 Jusqu'à la Fin. Psaume d'instruction, des fils de Koré. Dieu, nous l'avons ouï de nos oreilles; nos pères nous ont fait connaître l'œuvre que tu as faite en leurs jours, aux jours antiques.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

2 Ta main a exterminé les nations; mais eux, tu les as établis, et tu as affligé les Gentils, tu les as chassés.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

3 Car ce n'est point l'épée de nos pères qui les a mis en possession de notre héritage; ce n'est point leur bras qui les a sauvés; mais c'est ta droite et ton bras, et la lumière de ta face, parce que toi tu t'es complu en eux.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

4 Tu es toi-même mon Roi et mon Dieu; tu as ordonné le salut de Jacob.

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

5 Par toi, nous aurons la force de soulever nos ennemis, et en ton nom nous mépriserons ceux qui se lèvent contre toi.

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

6 Car je n'espérerai point en mon arc, et ce n'est pas mon glaive qui me sauvera.

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

7 C'est toi qui nous as déjà sauvés de nos persécuteurs, et ceux qui nous haïssaient, tu les as confondus.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

8 En Dieu nous serons loués tout le jour, et nous rendrons grâces à son nom éternellement.

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)

9 Mais maintenant tu nous as repoussés et confondus, et tu ne sortiras plus avec nos armées.

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

10 Tu nous as tourné le dos devant nos ennemis, et ceux qui nous haïssent nous ont pillés à leur profit.

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

11 Tu nous as livrés comme des brebis bonnes à manger; tu nous as dispersés parmi les Gentils.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

12 Tu leur as vendu pour rien ton peuple, et il n'y a pas eu foule pour l'acheter.

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

13 Tu as fait de nous l'opprobre de nos voisins, la risée et la raillerie de ceux qui nous entourent.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

14 Tu as fait de nous la fable des Gentils; sur nous les peuples secouent la tête.

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

15 J'ai tout le jour ma honte devant moi, et la confusion de ma face m'a couvert,

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

16 A la voix de celui qui m'injurie et m'outrage, à la face de mon ennemi et de mon persécuteur.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

17 Toutes ces choses sont venues sur nous; mais nous ne t'avons point oublié; nous n'avons point violé ton alliance.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

18 Notre cœur ne s'est pas éloigné; mais tu as détourné nos sentiers de ta voie.

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

19 Car tu nous as humiliés en un lieu d'affliction, et l'ombre de la mort nous a enveloppés.

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

20 Si nous avions oublié le nom de notre Dieu, si nous avions étendu les mains vers des dieux étrangers,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

21 Dieu ne rechercherait-il pas ces choses? Car seul il connaît les secrets des cœurs.

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

22 A cause de toi nous mourons tout le jour; nous sommes comptés comme les brebis du sacrifice.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

23 Réveille-toi; pourquoi dors-tu, Seigneur? Lève-toi, et ne nous repousse pas jusqu'à la fin.

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

24 Pourquoi détournes-tu ta face? As-tu oublié notre pauvreté et notre affliction?

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

25 Car notre âme est abaissée jusqu'à la poussière, et notre ventre est collé sur le sol.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

26 Lève-toi, Seigneur; viens à notre secours, et délivre-nous pour la gloire de ton nom.

Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.