Job 20

1 Alors Sophar de Naama prit la parole et dit:

Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:

2 C'est pourquoi mes pensées me suggèrent une réponse, et, à cause de mon agitation, j'ai hâte de la donner.

Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,

3 J'ai entendu des reproches qui m'outragent; dans mon intelligence, mon esprit trouvera la réplique.

Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.

4 Sais-tu bien que, de tout temps, depuis que l'homme a été placé sur la terre,

Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,

5 le triomphe des méchants a été court, et la joie de l'impie d'un moment?

Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?

6 Quand il porterait son orgueil jusqu'au ciel, et que sa tête toucherait aux nues,

Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,

7 comme son ordure, il périt pour toujours; ceux qui le voyaient disent: « Où est-il? »

Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?

8 Il s'envole comme un songe, et on ne le trouve plus; il s'efface comme une vision de la nuit.

Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.

9 L'œil qui le voyait ne le découvre plus; sa demeure ne l'apercevra plus.

Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.

10 Ses enfants imploreront les pauvres, de ses propres mains il restituera ses rapines.

Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.

11 Ses os étaient pleins de ses iniquités cachées; elles dormiront avec lui dans la poussière.

Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

12 Parce que le mal a été doux à sa bouche, qu'il l'a caché sous sa langue,

A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;

13 qu'il l'a savouré sans l'abandonner, et l'a retenu au milieu de son palais:

Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:

14 sa nourriture tournera en poison dans ses entrailles, elle deviendra dans son sein le venin de l'aspic.

Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.

15 Il a englouti des richesses, il les vomira; Dieu les retirera de son ventre.

Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.

16 Il a sucé le venin de l'aspic, la langue de la vipère le tuera.

Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.

17 Il ne verra jamais couler les fleuves, les torrents de miel et de lait.

Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.

18 Il rendra ce qu'il a gagné et ne s'en gorgera pas, dans la mesure de ses profits, et il n'en jouira pas.

Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.

19 Car il a opprimé et délaissé les pauvres, il a saccagé leur maison, et ne l'a point rétablie:

Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.

20 son avidité n'a pu être rassasiée, il n'emportera pas ce qu'il a de plus cher.

Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.

21 Rien n'échappait à sa voracité; aussi son bonheur ne subsistera pas.

Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.

22 Au sein de l'abondance, il tombe dans la disette; tous les coups du malheur viennent sur lui.

Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.

23 Voici pour lui remplir le ventre: Dieu enverra sur lui le feu de sa colère, elle pleuvra sur lui jusqu'en ses entrailles.

By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.

24 S'il échappe aux armes de fer, l'arc d'airain le transperce.

Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.

25 Il arrache le trait, il sort de son corps, l'acier sort étincelant de son foie; les terreurs de la mort tombent sur lui.

Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.

26 Une nuit profonde engloutit ses trésors; un feu que l'homme n'a pas allumé le dévore, et consume tout ce qui restait dans sa tente.

Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.

27 Les cieux révéleront son iniquité, et la terre s'élèvera contre lui.

Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.

28 L'abondance de sa maison sera dispersée, elle disparaîtra au jour de la colère.

Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.

29 Telle est la part que Dieu réserve au méchant, et l'héritage que lui destine Dieu.

Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.