< Psalmaro 73 >

1 Psalmo de Asaf. Jes, bona estas Dio por Izrael, Por tiuj, kiuj havas puran koron.
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 Sed mi — apenaŭ ne falŝanceliĝis miaj piedoj, Preskaŭ elglitis miaj paŝoj.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 Ĉar mi ĉagreniĝis pro la fanfaronuloj, Vidante la bonstaton de la malvirtuloj.
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 Ĉar ili ne havas suferojn de morto, Kaj iliaj fortoj estas fortikaj.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 Ili ne partoprenas en la zorgoj de homoj, Kaj ili ne suferas kun aliaj homoj.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Tial ilian kolon ĉirkaŭvolvis fiereco, Kaj perforteco ilin vestas kiel ornamo.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Pro graso elmetiĝis iliaj okuloj, Superbordiĝis en ilia koro la intencoj.
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 Ili mokas, ili parolas malbonintence pri premado; Ili parolas de alte.
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 Kontraŭ la ĉielon ili levas sian buŝon, Kaj ilia lango promenas sur la tero.
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 Tial tien ankaŭ iras Lia popolo, Kaj ili akvon ĉerpas abunde.
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 Kaj ili diras: Kiel Dio scias? Kaj ĉu la Plejaltulo komprenas?
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Jen tiuj estas malvirtuloj, Kaj ili estas feliĉuloj de la mondo kaj atingis riĉecon!
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 Nur vane mi purigis mian koron Kaj lavis per senkulpeco miajn manojn,
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 Kaj mi turmentiĝas ĉiutage Kaj mi suferas punon ĉiumatene!
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 Se mi intencus paroli kiel ili, Tiam mi fariĝus perfida al la generacio de Viaj filoj.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 Mi meditis, por kompreni ĉi tion; Sed ĝi estis malfacila en miaj okuloj,
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 Ĝis mi venis en la sanktejon de Dio Kaj ekkomprenis la finon de tio.
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Vi starigas ilin sur glitiga loko; Kaj Vi ĵetas ilin en pereon.
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Kiel momente ili ruiniĝis! Pereis, malaperis de subita teruro!
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Simile al sonĝo post la vekiĝo, Vi, ho mia Sinjoro, en kolero tute sensignifigas ilian bildon.
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Kiam bolis mia koro Kaj turmentiĝis mia internaĵo,
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 Tiam mi estis senklerulo kaj mi ne komprenis; Mi estis kiel bruto antaŭ Vi.
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 Sed mi ĉiam estas apud Vi; Vi tenas min je la dekstra mano.
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 Per Via konsilo Vi min kondukas, Kaj poste Vi akceptas min kun honoro.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Kiu estas por mi en la ĉielo? Kaj krom Vi mi nenion volas sur la tero.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 Konsumiĝas mia karno kaj mia koro; Sed la fortikaĵo de mia koro kaj mia parto estas Dio por eterne.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 Jen tiuj, kiuj malproksimiĝas de Vi, pereas; Vi ekstermas ĉiun, kiu perfidiĝis al Vi.
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 Sed al mi estas bone, ke mi estas proksima al Dio; Sur mian Sinjoron, sur la Eternulon, mi metis mian fidon, Por rakonti ĉiujn Viajn farojn.
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

< Psalmaro 73 >