Genesis 19
1 And tweyne aungels camen to Sodom in the euentide, while Loth sat in the yatis of the citee. And whanne he hadde seyn hem, he roos, and yede ayens hem, and worschipide lowe to erthe,
Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
2 and seide, My lordis, Y biseche, bowe ye in to the hous of youre child, and dwelle ye there; waische ye youre feet, and in the morewtid ye schulen go in to youre weie. Whiche seiden, Nay, but we schulen dwelle in the street.
A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.
3 He constreynede hem greetli, that thei schulden turne to hym. And whanne thei weren entrid in to his hous, he made a feeste, he bakide therf breed, and thei eten.
Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
4 Forsothe bifore that thei yeden to sleepe, men of the citee compassiden his hows, fro a child `til to an eld man, al the puple togidre;
Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.
5 and thei clepiden Loth, and seiden to him, Where ben the men that entriden to thee to nyyt? brynge hem out hidur, that we `knowe hem.
I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.
6 And Loth yede out to hem `bihynde the bak, and closide the dore,
I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.
7 and seide, Y biseche, nyle ye, my britheren, nyle ye do this yuel.
A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.
8 Y haue twey douytris, that knewen not yit man; Y schal lede out hem to you, and mys vse ye hem as it plesith you, so that ye doon noon yuel to these men, for thei entriden vndur the schadewe of my roof.
Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.
9 And thei seiden, Go thou fro hennus. And eft thei seiden, Thou entridist as a comelyng; wher that thou deme? therfor we schulen turment thee more than these. And thei diden violentli to Loth ful greetli. Thanne it was nyy that thei wolden breke the doris; and lo!
I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
10 the men puttiden hoond, and ledden in Loth to hem, and thei closiden the dore.
Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.
11 And thei smyten with blyndenesse hem that weren withoutforth, fro the leest til to the moost; so that thei myyten not fynde the dore.
A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří.
12 Forsothe thei seiden to Loth, Hast thou here ony man of thine, hosebonde of thi douyter, ethir sones, ethir douytris; lede thou out of this citee alle men that ben thine,
I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.
13 for we schulen do a wey this place, for the cry of hem encreesside bifor the Lord, which sente vs that we leese hem.
Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.
14 And so Loth yede out, and spak to the hosebondys of his douytris, that schulden take hise douytris, and seide, Rise ye, and go ye out of this place; for the Lord schal do awey this citee. And he was seyn to hem to speke as pleiynge.
Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.
15 And whanne the morewtid was, the aungels constreyneden hym, and seiden, Rise thou, and take thi wijf, and thi twey douytris whiche thou hast, lest also thou perische to gidere in the synne of the citee.
A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.
16 While he dissymelide, thei token his hond, and the hond of his wijf, and of his twey doutris; for the Lord sparide hym.
A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.
17 And thei ledden out hym, and settiden with out the citee. There thei spaken to him, and seiden, Saue thou thi lijf; nyle thou biholde bihynde thi bac, nether stond thou in al the cuntre aboute, but make thee saaf in the hil; lest also thou perische togidere.
A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.
18 And Loth seide to hem, My lord, Y biseche,
I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.
19 for thi seruaunt hath founde grace bifore thee, and thou hast magnyfied thi grace and mercy, which thou hast do with me, that thou schuldist saue my lijf; Y may not be saued in the hil, lest perauenture yuel take me, and Y die;
Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.
20 a litil citee is here bisidis, to which Y may fle, and Y schal be saued ther ynne; where it is not a litil citee? and my soule schal lyue ther ynne.
Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.
21 And he seide to Loth, Lo! also in this Y haue resseyued thi preieris, that Y distrye not the citee, for which thou hast spoke;
I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.
22 haste thou, and be thou saued there, for Y may not do ony thing til thou entre thidur. Therfor the name of that citee was clepid Segor.
Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.
23 The sunne roos on erthe, and Loth entride in to Segor.
Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.
24 Therfor the Lord reynede on Sodom and Gomorre brynston and fier, fro the Lord fro heuene,
A Hospodin dštil na Sodomu a na Gomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.
25 and distriede these citees, and al the cuntrey aboute; he destriede alle enhabiters of citees, and all grene thingis of erthe.
A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.
26 And his wijf lokide abac, and was turned in to an ymage of salt.
I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.
27 Forsothe Abraham risynge eerly, where he stood bifore with the Lord,
Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.
28 bihelde Sodom and Gomorre, and al the lond of that cuntrey; and he seiy a deed sparcle stiynge fro erthe, as the smoke of a furneis.
A pohleděv k Sodomě a Gomoře, i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.
29 For whanne God distriede the citees of that cuntrey, he hadde mynde of Abraham, and delyuerede Loth fro destriynge of the citees in whiche he dwellide.
Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.
30 And Loth stiede fro Segor, and dwellide in the hil, and hise twey douytris with him, for he dredde to dwelle in Segor; and he dwellide in a denne, he and his twey douytris with hym.
Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.
31 And the more douytre seide to the lasse, Oure fadre is eld, and no man is left in erthe, that may entre to vs, bi the custom of al erthe;
I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.
32 come thou, make we him drunkun of wyn, and slepe we with him, that we moun kepe seed of oure fadir.
Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.
33 And so thei yauen to her fadir to drynke wyn in that nyyt, and the more douyter entrede, and slepte with hir fadir; and he feelide not, nethir whanne the douytir lay doun, nether whanne sche roos.
I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.
34 And in the tothir dai the more douytir seide to the lasse, Lo! Y slepte yistirdai with my fadir, yyue we to hym to drynk wyn also in this nyyt; and thou schalt slepe with hym, that we saue seed of oure fadir.
Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.
35 And thei yauen to her fadir also in that nyyt to drynke wyn, and the lesse douytir entride, and slepte with him; and sotheli he feelide not thanne whanne sche lay doun, nether whanne sche roos.
I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.
36 Therfor the twei douytris of Loth conseyuede of hir fadir.
A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.
37 And the more douytre childide a sone, and clepide his name Moab; he is the fadir of men of Moab `til in to present dai.
I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.
38 And the lesse douyter childide a sone, and clepide his name Amon, that is, the sone of my puple; he is the fadir of men of Amon til to day.
I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.
