Acts 13
1 Now in the assembly that was at Antioch there were some prophets and teachers: Barnabas, Simeon who was called Niger, Lucius of Cyrene, Manaen the foster brother of Herod the tetrarch, and Saul.
Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, někteří proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl přijmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Heródesem tetrarchou, a Saul.
2 As they served the Lord and fasted, the Holy Spirit said, “Separate Barnabas and Saul for me, for the work to which I have called them.”
A když oni služby Páně konali, a postili se, dí Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
3 Then, when they had fasted and prayed and laid their hands on them, they sent them away.
Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
4 So, being sent out by the Holy Spirit, they went down to Seleucia. From there they sailed to Cyprus.
A oni posláni byvše od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
5 When they were at Salamis, they proclaimed God’s word in the Jewish synagogues. They also had Yochanan as their attendant.
A přišedše do Salaminy, zvěstovali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
6 When they had gone through the island to Paphos, they found a certain sorcerer, a false prophet, a Jew whose name was Bar-Yeshua,
A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno Barjezus,
7 who was with the proconsul, Sergius Paulus, a man of understanding. This man summoned Barnabas and Saul, and sought to hear the word of God.
Kterýž byl u znamenitého vládaře Sergia Pavla, může opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal slyšeti slovo Boží.
8 But Elymas the sorcerer (for so is his name by interpretation) withstood them, seeking to turn the proconsul away from the faith.
Ale protivil se jim Elymas, ten čarodějník, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vládaře od víry.
9 But Saul, who is also called Paul, filled with the Holy Spirit, fastened his eyes on him
Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn byv Duchem svatým, a pilně pohleděv na něj,
10 and said, “You son of the devil, full of all deceit and all cunning, you enemy of all righteousness, will you not cease to pervert the right ways of the Lord?
Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
11 Now, behold, the hand of the Lord is on you, and you will be blind, not seeing the sun for a season!” Immediately a mist and darkness fell on him. He went around seeking someone to lead him by the hand.
A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
12 Then the proconsul, when he saw what was done, believed, being astonished at the teaching of the Lord.
Tehdy vládař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
13 Now Paul and his company set sail from Paphos and came to Perga in Pamphylia. Yochanan departed from them and returned to Jerusalem.
A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do Pergen v Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
14 But they, passing on from Perga, came to Antioch of Pisidia. They went into the synagogue on the Sabbath day and sat down.
Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
15 After the reading of the Torah and the Prophets, the rulers of the synagogue sent to them, saying, “Brothers, if you have any word of exhortation for the people, speak.”
A když bylo po přečtení zákona a proroků, poslali k nim knížata školy té, řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
16 Paul stood up, and gesturing with his hand said, “Men of Israel, and you who fear God, listen.
Tedy Pavel povstav, a rukou pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
17 The God of this people chose our fathers, and exalted the people when they stayed as aliens in the land of Egypt, and with an uplifted arm, he led them out of it.
Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše, a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
18 For a period of about forty years he put up with them in the wilderness.
A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
19 When he had destroyed seven nations in the land of Canaan, he gave them their land for an inheritance for about four hundred fifty years.
A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
20 After these things, he gave them judges until Samuel the prophet.
A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
21 Afterward they asked for a king, and God gave to them Saul the son of Kish, a man of the tribe of Benjamin, for forty years.
A v tom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
22 When he had removed him, he raised up David to be their king, to whom he also testified, ‘I have found David the son of Jesse, a man after my heart, who will do all my will.’
A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémuž svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podlé srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
23 From this man’s offspring, God has brought salvation to Israel according to his promise,
Z jehož semene Bůh podlé zaslíbení vzbudil Izraelovi spasitele Ježíše,
24 before his coming, when Yochanan had first preached the immersion of repentance to Israel.
Před jehož příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
25 As Yochanan was fulfilling his course, he said, ‘What do you suppose that I am? I am not he. But behold, one comes after me, the sandals of whose feet I am not worthy to untie.’
A když Jan běh dokonával, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já, ale aj, jdeť po mně, u jehož noh obuvi rozvázati nejsem hoden.
26 “Brothers, children of the stock of Abraham, and those among you who fear God, the word of this salvation is sent out to you.
Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi bojí se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
27 For those who dwell in Jerusalem, and their rulers, because they didn’t know him, nor the voices of the prophets which are read every Sabbath, fulfilled them by condemning him.
Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
28 Though they found no cause for death, they still asked Pilate to have him killed.
A žádné příčiny smrti na něm nenalezše, prosili Piláta, aby zamordován byl.
29 When they had fulfilled all things that were written about him, they took him down from the tree and laid him in a tomb.
A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složivše s dřeva, do hrobu jej položili.
30 But God raised him from the dead,
Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
31 and he was seen for many days by those who came up with him from Galilee to Jerusalem, who are his witnesses to the people.
Kterýž vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteříž jsou svědkové jeho k lidu.
32 We bring you good news of the promise made to the fathers,
A my vám zvěstujeme to zaslíbení, kteréž se stalo otcům, že Bůh naplnil je nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
33 that God has fulfilled this to us, their children, in that he raised up Yeshua. As it is also written in the second psalm, ‘You are my Son. Today I have become your father.’
Jakož i v druhém žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34 “Concerning that he raised him up from the dead, now no more to return to corruption, he has spoken thus: ‘I will give you the holy and sure blessings of David.’
A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval k porušení, takto řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
35 Therefore he says also in another psalm, ‘You will not allow your Holy One to see decay.’
Protož i jinde dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
36 For David, after he had in his own generation served the counsel of God, fell asleep, was laid with his fathers, and saw decay.
David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení.
37 But he whom God raised up saw no decay.
Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
38 Be it known to you therefore, brothers, that through this man is proclaimed to you remission of sins;
Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů.
39 and by him everyone who believes is justified from all things, from which you could not be justified by the Torah of Moses.
A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto, každý kdož věří, bývá ospravedlněn.
40 Beware therefore, lest that come on you which is spoken in the Prophets:
Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v prorocích povědíno:
41 ‘Behold, you scoffers! Wonder and perish, for I work a work in your days, a work which you will in no way believe, if one declares it to you.’”
Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přiďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, jemuž neuvěříte, byť vám kdo o něm vypravoval.
42 So when the Jews went out of the synagogue, the Gentiles begged that these words might be preached to them the next Sabbath.
A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43 Now when the synagogue broke up, many of the Jews and of the devout proselytes followed Paul and Barnabas; who, speaking to them, urged them to continue in the grace of God.
A když bylo propuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů, a nábožných znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteříž promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44 The next Sabbath, almost the whole city was gathered together to hear the word of God.
V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
45 But when the Jews saw the multitudes, they were filled with jealousy, and contradicted the things which were spoken by Paul, and blasphemed.
A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
46 Paul and Barnabas spoke out boldly, and said, “It was necessary that God’s word should be spoken to you first. Since indeed you thrust it from yourselves, and judge yourselves unworthy of eternal life, behold, we turn to the Gentiles. (aiōnios g166)
Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios g166)
47 For so has the Lord commanded us, saying, ‘I have set you as a light for the Gentiles, that you should bring salvation to the uttermost parts of the earth.’”
Neboť nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, abys ty byl spasení až do končin země.
48 As the Gentiles heard this, they were glad and glorified the word of God. As many as were appointed to eternal life believed. (aiōnios g166)
A slyševše to pohané, radovali se, a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios g166)
49 The Lord’s word was spread abroad throughout all the region.
I rozhlašovalo se slovo Páně po vší té krajině.
50 But the Jews stirred up the devout and prominent women and the chief men of the city, and stirred up a persecution against Paul and Barnabas, and threw them out of their borders.
Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
51 But they shook off the dust of their feet against them, and came to Iconium.
A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
52 The disciples were filled with joy and with the Holy Spirit.
Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
