Philippians 2
1 If therefore there is any exhortation in Christ, if any consolation of love, if any fellowship of the Spirit, if any tender mercies and compassion,
Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
2 make my joy full by being like-minded, having the same love, being of one accord, of one mind;
Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3 doing nothing through rivalry or through conceit, but in humility, each counting others better than himself;
Nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
4 each of you not just looking to his own things, but each of you also to the things of others.
Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
5 Have this in your mind, which was also in Christ Jesus,
To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
6 who, existing in the form of God, didn’t consider equality with God a thing to be grasped,
Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
7 but emptied himself, taking the form of a servant, being made in the likeness of men.
Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
8 And being found in human form, he humbled himself, becoming obedient to the point of death, yes, the death of the cross.
A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.
9 Therefore God also highly exalted him, and gave to him the name which is above every name,
Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
10 that at the name of Jesus every knee should bow, of those in heaven, those on earth, and those under the earth,
Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
11 and that every tongue should confess that Jesus Christ is Lord, to the glory of God the Father.
A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
12 So then, my beloved, even as you have always obeyed, not only in my presence, but now much more in my absence, work out your own salvation with fear and trembling.
A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13 For it is God who works in you both to will and to work for his good pleasure.
Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své.
14 Do all things without complaining and arguing,
Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
15 that you may become blameless and harmless, children of God without defect in the middle of a crooked and perverse generation, among whom you are seen as lights in the world,
Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě,
16 holding up the word of life, that I may have something to boast in the day of Christ that I didn’t run in vain nor labor in vain.
Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17 Yes, and if I am poured out on the sacrifice and service of your faith, I am glad and rejoice with you all.
A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi.
18 In the same way, you also should be glad and rejoice with me.
A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
19 But I hope in the Lord Jesus to send Timothy to you soon, that I also may be cheered up when I know how you are doing.
Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20 For I have no one else like-minded, who will truly care about you.
Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21 For they all seek their own, not the things of Jesus Christ.
Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
22 But you know that he has proved himself. As a child serves a father, so he served with me in furtherance of the Good News.
Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium.
23 Therefore I hope to send him at once, as soon as I see how it will go with me.
Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou.
24 But I trust in the Lord that I myself also will come shortly.
Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
25 But I thought it necessary to send to you Epaphroditus, my brother, fellow worker, fellow soldier, and your apostle and servant of my need,
Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
26 since he longed for you all, and was very troubled because you had heard that he was sick.
Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
27 For indeed he was sick nearly to death, but God had mercy on him, and not on him only, but on me also, that I might not have sorrow on sorrow.
A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
28 I have sent him therefore the more diligently, that when you see him again, you may rejoice, and that I may be the less sorrowful.
Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zámutku.
29 Receive him therefore in the Lord with all joy, and hold such people in honor,
Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v poctivosti.
30 because for the work of Christ he came near to death, risking his life to supply that which was lacking in your service toward me.
Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
