Luke 19
1 He entered and was passing through Jericho.
A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2 There was a man named Zacchaeus. He was a chief tax collector, and he was rich.
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 He was trying to see who Jesus was, and couldn’t because of the crowd, because he was short.
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 He ran on ahead and climbed up into a sycamore tree to see him, for he was going to pass that way.
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5 When Jesus came to the place, he looked up and saw him, and said to him, “Zacchaeus, hurry and come down, for today I must stay at your house.”
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 He hurried, came down, and received him joyfully.
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 When they saw it, they all murmured, saying, “He has gone in to lodge with a man who is a sinner.”
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 Zacchaeus stood and said to the Lord, “Behold, Lord, half of my goods I give to the poor. If I have wrongfully exacted anything of anyone, I restore four times as much.”
Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 Jesus said to him, “Today, salvation has come to this house, because he also is a son of Abraham.
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10 For the Son of Man came to seek and to save that which was lost.”
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 As they heard these things, he went on and told a parable, because he was near Jerusalem, and they supposed that God’s Kingdom would be revealed immediately.
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 He said therefore, “A certain nobleman went into a far country to receive for himself a kingdom and to return.
I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13 He called ten servants of his and gave them ten mina coins, and told them, ‘Conduct business until I come.’
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 But his citizens hated him, and sent an envoy after him, saying, ‘We don’t want this man to reign over us.’
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 “When he had come back again, having received the kingdom, he commanded these servants, to whom he had given the money, to be called to him, that he might know what they had gained by conducting business.
I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 The first came before him, saying, ‘Lord, your mina has made ten more minas.’
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 “He said to him, ‘Well done, you good servant! Because you were found faithful with very little, you shall have authority over ten cities.’
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 “The second came, saying, ‘Your mina, Lord, has made five minas.’
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 “So he said to him, ‘And you are to be over five cities.’
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 Another came, saying, ‘Lord, behold, your mina, which I kept laid away in a handkerchief,
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 for I feared you, because you are an exacting man. You take up that which you didn’t lay down, and reap that which you didn’t sow.’
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 “He said to him, ‘Out of your own mouth I will judge you, you wicked servant! You knew that I am an exacting man, taking up that which I didn’t lay down and reaping that which I didn’t sow.
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 Then why didn’t you deposit my money in the bank, and at my coming, I might have earned interest on it?’
I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24 He said to those who stood by, ‘Take the mina away from him and give it to him who has the ten minas.’
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 “They said to him, ‘Lord, he has ten minas!’
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 ‘For I tell you that to everyone who has, will more be given; but from him who doesn’t have, even that which he has will be taken away from him.
I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 But bring those enemies of mine who didn’t want me to reign over them here, and kill them before me.’”
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28 Having said these things, he went on ahead, going up to Jerusalem.
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29 When he came near to Bethsphage and Bethany, at the mountain that is called Olivet, he sent two of his disciples,
I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 saying, “Go your way into the village on the other side, in which, as you enter, you will find a colt tied, which no man has ever sat upon. Untie it and bring it.
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 If anyone asks you, ‘Why are you untying it?’ say to him: ‘The Lord needs it.’”
A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32 Those who were sent went away and found things just as he had told them.
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33 As they were untying the colt, its owners said to them, “Why are you untying the colt?”
A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 They said, “The Lord needs it.”
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 Then they brought it to Jesus. They threw their cloaks on the colt and sat Jesus on them.
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 As he went, they spread their cloaks on the road.
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 As he was now getting near, at the descent of the Mount of Olives, the whole multitude of the disciples began to rejoice and praise God with a loud voice for all the mighty works which they had seen,
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 saying, “Blessed is the King who comes in the name of the Lord! Peace in heaven, and glory in the highest!”
Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 Some of the Pharisees from the multitude said to him, “Teacher, rebuke your disciples!”
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 He answered them, “I tell you that if these were silent, the stones would cry out.”
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41 When he came near, he saw the city and wept over it,
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 saying, “If you, even you, had known today the things which belong to your peace! But now, they are hidden from your eyes.
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43 For the days will come on you when your enemies will throw up a barricade against you, surround you, hem you in on every side,
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 and will dash you and your children within you to the ground. They will not leave in you one stone on another, because you didn’t know the time of your visitation.”
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 He entered into the temple and began to drive out those who bought and sold in it,
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 saying to them, “It is written, ‘My house is a house of prayer,’ but you have made it a ‘den of robbers’!”
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 He was teaching daily in the temple, but the chief priests, the scribes, and the leading men among the people sought to destroy him.
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 They couldn’t find what they might do, for all the people hung on to every word that he said.
A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
