2 Corinthians 6
1 Working together, we entreat also that you do not receive the grace of God in vain.
Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
2 For he says, “At an acceptable time I listened to you. In a day of salvation I helped you.” Behold, now is the acceptable time. Behold, now is the day of salvation.
(Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
3 We give no occasion of stumbling in anything, that our service may not be blamed,
Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
4 but in everything commending ourselves as servants of God: in great endurance, in afflictions, in hardships, in distresses,
Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
5 in beatings, in imprisonments, in riots, in labors, in watchings, in fastings,
V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
6 in pureness, in knowledge, in perseverance, in kindness, in the Holy Spirit, in sincere love,
V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
7 in the word of truth, in the power of God, by the armor of righteousness on the right hand and on the left,
V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
8 by glory and dishonor, by evil report and good report, as deceivers and yet true,
Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
9 as unknown and yet well known, as dying and behold—we live, as punished and not killed,
Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
10 as sorrowful yet always rejoicing, as poor yet making many rich, as having nothing and yet possessing all things.
Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
11 Our mouth is open to you, Corinthians. Our heart is enlarged.
Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
12 You are not restricted by us, but you are restricted by your own affections.
Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
13 Now in return—I speak as to my children—you also open your hearts.
O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
14 Don’t be unequally yoked with unbelievers, for what fellowship do righteousness and iniquity have? Or what fellowship does light have with darkness?
Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
15 What agreement does Christ have with Belial? Or what portion does a believer have with an unbeliever?
A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
16 What agreement does a temple of God have with idols? For you are a temple of the living God. Even as God said, “I will dwell in them and walk in them. I will be their God and they will be my people.”
A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
17 Therefore “‘Come out from among them, and be separate,’ says the Lord. ‘Touch no unclean thing. I will receive you.
A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
18 I will be to you a Father. You will be to me sons and daughters,’ says the Lord Almighty.”
A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
