1 Corinthians 15
1 Now I declare to you, brothers, the Good News which I preached to you, which also you received, in which you also stand,
Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 by which also you are saved, if you hold firmly the word which I preached to you—unless you believed in vain.
Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte, ) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
3 For I delivered to you first of all that which I also received: that Christ died for our sins according to the Scriptures,
Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
4 that he was buried, that he was raised on the third day according to the Scriptures,
A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
5 and that he appeared to Cephas, then to the twelve.
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 Then he appeared to over five hundred brothers at once, most of whom remain until now, but some have also fallen asleep.
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
7 Then he appeared to James, then to all the apostles,
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 and last of all, as to the child born at the wrong time, he appeared to me also.
Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 For I am the least of the apostles, who is not worthy to be called an apostle, because I persecuted the assembly of God.
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
10 But by the grace of God I am what I am. His grace which was given to me was not futile, but I worked more than all of them; yet not I, but the grace of God which was with me.
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
11 Whether then it is I or they, so we preach, and so you believed.
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 Now if Christ is preached, that he has been raised from the dead, how do some among you say that there is no resurrection of the dead?
Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 But if there is no resurrection of the dead, neither has Christ been raised.
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
14 If Christ has not been raised, then our preaching is in vain and your faith also is in vain.
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 Yes, we are also found false witnesses of God, because we testified about God that he raised up Christ, whom he didn’t raise up if it is true that the dead are not raised.
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 For if the dead aren’t raised, neither has Christ been raised.
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
17 If Christ has not been raised, your faith is vain; you are still in your sins.
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
18 Then they also who are fallen asleep in Christ have perished.
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 If we have only hoped in Christ in this life, we are of all men most pitiable.
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 But now Christ has been raised from the dead. He became the first fruit of those who are asleep.
Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
21 For since death came by man, the resurrection of the dead also came by man.
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
22 For as in Adam all die, so also in Christ all will be made alive.
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 But each in his own order: Christ the first fruits, then those who are Christ’s at his coming.
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 Then the end comes, when he will deliver up the Kingdom to God the Father, when he will have abolished all rule and all authority and power.
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 For he must reign until he has put all his enemies under his feet.
Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 The last enemy that will be abolished is death.
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 For, “He put all things in subjection under his feet.” But when he says, “All things are put in subjection”, it is evident that he is excepted who subjected all things to him.
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 When all things have been subjected to him, then the Son will also himself be subjected to him who subjected all things to him, that God may be all in all.
A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 Or else what will they do who are baptized for the dead? If the dead aren’t raised at all, why then are they baptized for the dead?
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
30 Why do we also stand in jeopardy every hour?
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 I affirm, by the boasting in you which I have in Christ Jesus our Lord, I die daily.
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 If I fought with animals at Ephesus for human purposes, what does it profit me? If the dead are not raised, then “let’s eat and drink, for tomorrow we die.”
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
33 Don’t be deceived! “Evil companionships corrupt good morals.”
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 Wake up righteously and don’t sin, for some have no knowledge of God. I say this to your shame.
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
35 But someone will say, “How are the dead raised?” and, “With what kind of body do they come?”
Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
36 You foolish one, that which you yourself sow is not made alive unless it dies.
Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 That which you sow, you don’t sow the body that will be, but a bare grain, maybe of wheat, or of some other kind.
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
38 But God gives it a body even as it pleased him, and to each seed a body of its own.
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 All flesh is not the same flesh, but there is one flesh of men, another flesh of animals, another of fish, and another of birds.
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 There are also celestial bodies and terrestrial bodies; but the glory of the celestial differs from that of the terrestrial.
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
41 There is one glory of the sun, another glory of the moon, and another glory of the stars; for one star differs from another star in glory.
Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 So also is the resurrection of the dead. The body is sown perishable; it is raised imperishable.
Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
43 It is sown in dishonor; it is raised in glory. It is sown in weakness; it is raised in power.
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 It is sown a natural body; it is raised a spiritual body. There is a natural body and there is also a spiritual body.
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
45 So also it is written, “The first man Adam became a living soul.” The last Adam became a life-giving spirit.
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
46 However, that which is spiritual isn’t first, but that which is natural, then that which is spiritual.
Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
47 The first man is of the earth, made of dust. The second man is the Lord from heaven.
První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
48 As is the one made of dust, such are those who are also made of dust; and as is the heavenly, such are they also that are heavenly.
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
49 As we have borne the image of those made of dust, let’s also bear the image of the heavenly.
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
50 Now I say this, brothers, that flesh and blood can’t inherit God’s Kingdom; neither does the perishable inherit imperishable.
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 Behold, I tell you a mystery. We will not all sleep, but we will all be changed,
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 in a moment, in the twinkling of an eye, at the last trumpet. For the trumpet will sound and the dead will be raised incorruptible, and we will be changed.
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 For this perishable body must become imperishable, and this mortal must put on immortality.
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 But when this perishable body will have become imperishable, and this mortal will have put on immortality, then what is written will happen: “Death is swallowed up in victory.”
A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? (Hadēs g86)
56 The sting of death is sin, and the power of sin is the law.
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
57 But thanks be to God, who gives us the victory through our Lord Jesus Christ.
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 Therefore, my beloved brothers, be steadfast, immovable, always abounding in the Lord’s work, because you know that your labor is not in vain in the Lord.
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
