1 Corinthians 11
1 Be imitators of me, even as I also am of Christ.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Now I praise you, brothers, that you remember me in all things, and hold firm the traditions, even as I delivered them to you.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
3 But I would have you know that the head of every man is Christ, and the head of the woman is man, and the head of Christ is God.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonors his head.
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 But every woman praying or prophesying with her head uncovered dishonors her head. For it is one and the same thing as if she were shaved.
Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 For if a woman is not covered, let her hair also be cut off. But if it is shameful for a woman to have her hair cut off or be shaved, let her be covered.
Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 For a man indeed ought not to have his head covered, because he is the image and glory of God, but the woman is the glory of the man.
Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
8 For man is not from woman, but woman from man;
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 for man wasn’t created for the woman, but woman for the man.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 For this cause the woman ought to have authority over her own head, because of the angels.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 Nevertheless, neither is the woman independent of the man, nor the man independent of the woman, in the Lord.
A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
12 For as woman came from man, so a man also comes through a woman; but all things are from God.
Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Judge for yourselves. Is it appropriate that a woman pray to God unveiled?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
14 Doesn’t even nature itself teach you that if a man has long hair, it is a dishonor to him?
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 But if a woman has long hair, it is a glory to her, for her hair is given to her for a covering.
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
16 But if any man seems to be contentious, we have no such custom, neither do God’s assemblies.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 But in giving you this command I don’t praise you, because you come together not for the better but for the worse.
Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 For first of all, when you come together in the assembly, I hear that divisions exist among you, and I partly believe it.
Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 For there also must be factions among you, that those who are approved may be revealed among you.
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
20 When therefore you assemble yourselves together, it is not the Lord’s supper that you eat.
Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
21 For in your eating each one takes his own supper first. One is hungry, and another is drunken.
Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 What, don’t you have houses to eat and to drink in? Or do you despise God’s assembly and put them to shame who don’t have enough? What shall I tell you? Shall I praise you? In this I don’t praise you.
A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
23 For I received from the Lord that which also I delivered to you, that the Lord Jesus on the night in which he was betrayed took bread.
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 When he had given thanks, he broke it and said, “Take, eat. This is my body, which is broken for you. Do this in memory of me.”
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 In the same way he also took the cup after supper, saying, “This cup is the new covenant in my blood. Do this, as often as you drink, in memory of me.”
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 For as often as you eat this bread and drink this cup, you proclaim the Lord’s death until he comes.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
27 Therefore whoever eats this bread or drinks the Lord’s cup in a way unworthy of the Lord will be guilty of the body and the blood of the Lord.
A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 But let a man examine himself, and so let him eat of the bread and drink of the cup.
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 For he who eats and drinks in an unworthy way eats and drinks judgment to himself if he doesn’t discern the Lord’s body.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 For this cause many among you are weak and sickly, and not a few sleep.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 For if we discerned ourselves, we wouldn’t be judged.
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 But when we are judged, we are disciplined by the Lord, that we may not be condemned with the world.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
33 Therefore, my brothers, when you come together to eat, wait for one another.
A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
34 But if anyone is hungry, let him eat at home, lest your coming together be for judgment. The rest I will set in order whenever I come.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
