Job 41
1 “Can you draw out Leviathan with a fish hook, or press down his tongue with a cord?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Can you put a rope into his nose, or pierce his jaw through with a hook?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Will he make many petitions to you, or will he speak soft words to you?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Will he make a covenant with you, that you should take him for a servant forever?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Will you play with him as with a bird? Or will you bind him for your girls?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Will traders barter for him? Will they part him amongst the merchants?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Can you fill his skin with barbed irons, or his head with fish spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Lay your hand on him. Remember the battle, and do so no more.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Behold, the hope of him is in vain. Won’t one be cast down even at the sight of him?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None is so fierce that he dare stir him up. Who then is he who can stand before me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who has first given to me, that I should repay him? Everything under the heavens is mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 “I will not keep silence concerning his limbs, nor his mighty strength, nor his goodly frame.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who can strip off his outer garment? Who will come within his jaws?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who can open the doors of his face? Around his teeth is terror.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Strong scales are his pride, shut up together with a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 One is so near to another, that no air can come between them.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They are joined to one another. They stick together, so that they can’t be pulled apart.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His sneezing flashes out light. His eyes are like the eyelids of the morning.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Out of his mouth go burning torches. Sparks of fire leap out.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Out of his nostrils a smoke goes, as of a boiling pot over a fire of reeds.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath kindles coals. A flame goes out of his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 There is strength in his neck. Terror dances before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh are joined together. They are firm on him. They can’t be moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart is as firm as a stone, yes, firm as the lower millstone.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 When he raises himself up, the mighty are afraid. They retreat before his thrashing.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 If one attacks him with the sword, it can’t prevail; nor the spear, the dart, nor the pointed shaft.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He counts iron as straw, and bronze as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The arrow can’t make him flee. Sling stones are like chaff to him.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Clubs are counted as stubble. He laughs at the rushing of the javelin.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 His undersides are like sharp potsherds, leaving a trail in the mud like a threshing sledge.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He makes the deep to boil like a pot. He makes the sea like a pot of ointment.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 He makes a path shine after him. One would think the deep had white hair.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 On earth there is not his equal, that is made without fear.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He sees everything that is high. He is king over all the sons of pride.”
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
