Job 20
1 Then Zophar the Naamathite answered,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 “Therefore my thoughts answer me, even by reason of my haste that is in me.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 I have heard the reproof which puts me to shame. The spirit of my understanding answers me.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Don’t you know this from old time, since man was placed on earth,
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 that the triumphing of the wicked is short, the joy of the godless but for a moment?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Though his height mount up to the heavens, and his head reach to the clouds,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 yet he will perish forever like his own dung. Those who have seen him will say, ‘Where is he?’
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 He will fly away as a dream, and will not be found. Yes, he will be chased away like a vision of the night.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 The eye which saw him will see him no more, neither will his place see him any more.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 His children will seek the favour of the poor. His hands will give back his wealth.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 His bones are full of his youth, but youth will lie down with him in the dust.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 “Though wickedness is sweet in his mouth, though he hide it under his tongue,
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 though he spare it, and will not let it go, but keep it still within his mouth,
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 yet his food in his bowels is turned. It is cobra venom within him.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 He has swallowed down riches, and he will vomit them up again. God will cast them out of his belly.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 He will suck cobra venom. The viper’s tongue will kill him.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 He will not look at the rivers, the flowing streams of honey and butter.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 He will restore that for which he laboured, and will not swallow it down. He will not rejoice according to the substance that he has gotten.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 For he has oppressed and forsaken the poor. He has violently taken away a house, and he will not build it up.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 “Because he knew no quietness within him, he will not save anything of that in which he delights.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 There was nothing left that he didn’t devour, therefore his prosperity will not endure.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 In the fullness of his sufficiency, distress will overtake him. The hand of everyone who is in misery will come on him.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 When he is about to fill his belly, God will cast the fierceness of his wrath on him. It will rain on him while he is eating.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 He will flee from the iron weapon. The bronze arrow will strike him through.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 He draws it out, and it comes out of his body. Yes, the glittering point comes out of his liver. Terrors are on him.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 All darkness is laid up for his treasures. An unfanned fire will devour him. It will consume that which is left in his tent.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 The heavens will reveal his iniquity. The earth will rise up against him.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 The increase of his house will depart. They will rush away in the day of his wrath.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 This is the portion of a wicked man from God, the heritage appointed to him by God.”
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
