Psalms 50
1 A Psalm of Asaph. The mighty God, [even] the LORD, hath spoken, and called the earth from the rising to the setting of the sun.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Our God shall come, and shall not keep silence: a fire shall devour before him, and it shall be very tempestuous around him.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 He shall call to the heavens from above, and to the earth, that he may judge his people.
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 Gather my saints together to me; those that have made a covenant with me by sacrifice.
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 And the heavens shall declare his righteousness: for God [is] judge himself. (Selah)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 Hear, O my people, and I will speak; O Israel, and I will testify against thee: I [am] God, [even] thy God.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 I will not reprove thee for thy sacrifices or thy burnt-offerings, [to have been] continually before me.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 I will take no bullock out of thy house, [nor] he-goats out of thy folds.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 For every beast of the forest [is] mine, [and] the cattle upon a thousand hills.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 I know all the fowls of the mountains: and the wild beasts of the field [are] mine.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 If I were hungry, I would not tell thee: for the world [is] mine, and the fullness thereof.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Will I eat the flesh of bulls, or drink the blood of goats?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Offer to God thanksgiving; and pay thy vows to the Most High:
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 And call upon me in the day of trouble: I will deliver thee, and thou shalt glorify me.
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 But to the wicked God saith, What hast thou to do to declare my statutes, or [that] thou shouldest take my covenant in thy mouth?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Seeing thou hatest instruction, and castest my words behind thee.
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 When thou sawest a thief, then thou consentedst with him, and hast been partaker with adulterers.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Thou givest thy mouth to evil, and thy tongue frameth deceit.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Thou sittest [and] speakest against thy brother; thou slanderest thy own mother's son.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 These [things] hast thou done, and I kept silence; thou thoughtest that I was altogether [such an one] as thyself: [but] I will reprove thee, and set [them] in order before thine eyes.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Now consider this, ye that forget God, lest I tear [you] in pieces, and [there be] none to deliver.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Whoever offereth praise glorifieth me: and to him that ordereth [his] deportment [aright] will I show the salvation of God.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
