Job 20
1 Then Zophar the Naamathite answered and said,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 “My thoughts make me answer quickly because of the worry that is in me.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 I hear a rebuke that dishonors me, but a spirit from my understanding answers me.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Do you not know this fact from ancient times, when God placed man on earth:
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 the triumph of a wicked man is short, and the joy of a godless man lasts only for a moment?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Though his height reaches up to the heavens, and his head reaches to the clouds,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 yet such a person will perish permanently like his own feces; those who have seen him will say, 'Where is he?'
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 He will fly away like a dream and will not be found; indeed, he will be chased away like a vision of the night.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 The eye that saw him will see him no more; his place will see him no longer.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 His children will apologize to poor people; his hands will have to give back his wealth.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 His bones are full of youthful strength, but it will lie down with him in the dust.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Although wickedness is sweet in his mouth, although he hides it under his tongue,
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 although he holds it there and does not let it go but keeps it still in his mouth—
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 the food in his intestines turns bitter; it becomes the poison of asps inside him.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 He swallows down riches, but he will vomit them up again; God will cast them out of his stomach.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 He will suck the poison of asps; the viper's tongue will kill him.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 He will not enjoy the streams, the torrents of honey and butter.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 He will give back the fruit of his labor and will not be able to eat it; he will not enjoy the wealth earned by his commerce.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 For he has oppressed and neglected poor people; he has violently taken away houses that he did not build.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Because he has known no satisfaction himself, he will not be able to save anything in which he takes pleasure.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 There is nothing left that he did not devour; therefore his prosperity will not be permanent.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 In the abundance of his wealth he will fall into trouble; the hand of everyone who is in poverty will come against him.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 When he is about to fill his stomach, God will throw the fierceness of his wrath on him; God will rain it down on him while he is eating.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Although that man will flee from the iron weapon, a bow of bronze will shoot him.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 He pulls it out of his back and the gleaming point comes out of his liver. Terrors come over him.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Complete darkness is reserved for his treasures; a fire not fanned will devour him; it will consume what is left in his tent.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 The heavens will reveal his iniquity, and the earth will rise up against him as a witness.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 The wealth of his house will vanish; his goods will flow away on the day of God's wrath.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 This is the wicked man's portion from God, the heritage reserved for him by God.”
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
