2 Corinthians 11
1 I wish that you could put up with me in some foolishness. But you are indeed putting up with me!
Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.
2 For I am jealous about you. I have a godly jealousy for you, since I promised you in marriage to one husband. I promised to present you as a pure virgin to Christ.
Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.
3 But I am afraid that somehow, as the serpent deceived Eve by his craftiness, your thoughts might be led astray away from a sincere and pure devotion to Christ.
Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.
4 For suppose that someone comes and proclaims another Jesus than the one we preached. Or suppose that you receive a different spirit than what you received. Or suppose that you receive a different gospel than the one you received. You put up with these things well enough!
Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.
5 For I think that I am not in the least inferior to those so-called super-apostles.
Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.
6 But even if I am untrained in giving speeches, I am not untrained in knowledge. In every way and in all things we have made this known to you.
Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.
7 Did I sin by humbling myself so you might be exalted? For I freely preached the gospel of God to you.
Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?
8 I robbed other churches by accepting support from them so that I could serve you.
Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.
9 When I was with you and I was in need, I did not burden anyone. For my needs were met by the brothers who came from Macedonia. In everything I have kept myself from being a burden to you, and I will continue to do that.
Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.
10 As the truth of Christ is in me, this boasting of mine will not be silenced in the parts of Achaia.
Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.
11 Why? Because I do not love you? God knows.
Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.
12 And what I do I will keep doing, in order that I may take away the claim for criticizing me and the claim for which they want to boast—that they are found to be doing the same work that we are doing.
Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.
13 For such people are false apostles and deceitful workers. They disguise themselves as apostles of Christ.
Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.
14 And this is no surprise, for even Satan disguises himself as an angel of light.
A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.
15 It is no great surprise if his servants also disguise themselves as servants of righteousness. Their fate will be what their deeds deserve.
Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.
16 I say again: Let no one think I am a fool. But if you do, receive me as a fool so I may boast a little.
Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.
17 What I am saying with this boastful confidence—I am not talking the way the Lord would—I am saying as a fool.
Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.
18 Since many people boast according to the flesh, I will also boast.
Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.
19 For you gladly put up with fools. You are wise yourselves!
Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.
20 For you put up with someone if he enslaves you, if he consumes you, if he takes advantage of you, if he considers himself better than you, or if he slaps you in the face.
Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.
21 I will say to our shame that we were too weak to do that. Yet if anyone boasts—I am speaking like a fool—I too will boast.
K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím, ) smímť i já.
22 Are they Hebrews? So am I. Are they Israelites? So am I. Are they descendants of Abraham? So am I.
Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.
23 Are they servants of Christ? (I speak as though I were out of my mind.) I am more. I have been in even more hard work, in far more prisons, in beatings beyond measure, in facing many dangers of death.
Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím: ) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.
24 From Jews I received five times the “forty lashes minus one.”
Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.
25 Three times I was beaten with rods. Once I was stoned. Three times I was shipwrecked. I have spent a night and a day on the open sea.
Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.
26 I have been on frequent journeys, in danger from rivers, in danger from robbers, in danger from my own people, in danger from the Gentiles, in danger in the city, in danger in the wilderness, in danger at sea, in danger from false brothers.
Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;
27 I have been at hard work and in hardship, in many sleepless nights, in hunger and thirst, often in fasting, in cold and nakedness.
V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.
28 Apart from everything else, there is the daily pressure on me of my anxiety for all the churches.
Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.
29 Who is weak, and I am not weak? Who has been caused to stumble, and I do not burn?
Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?
30 If I must boast, I will boast about what shows my weaknesses.
Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.
31 The God and Father of the Lord Jesus, the one who is praised forever, knows that I am not lying! (aiōn g165)
Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu. (aiōn g165)
32 At Damascus, the governor under King Aretas was guarding the city of Damascus to arrest me.
Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.
33 But I was lowered in a basket through a window in the wall, and I escaped from his hands.
Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.
