Psalms 88
1 A Song, a psalm of the Korahites. To the leader: according to Mahalath Leannoth. A Maskil of Heman the Ezrahite. O Lord my God, I cry for help in the day-time, in the night my cry is before you;
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 let my prayer come into your presence, incline your ear to my cry.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted with those who go down to the pit; without strength am I.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 My home is among the dead, like the slain that lie in the grave, whom you remember no more cut off as they are from your hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 In the deepest pit you have put me, in shadows deep and dark.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Your wrath lies heavy upon me, waves of your anger roll over me. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 You have put my friends far from me, you have made them shun me. I am shut in, and cannot escape,
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 my eyes are wasted with sorrow. I call on you, Lord, every day, spreading my hands out to you.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 For the dead can you work wonders? Can the shades rise again to praise you? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Can your kindness be told in the grave, your faithfulness in the tomb?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Can your wonders be known in the darkness, or your help in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 I cry for help to you, in the morning my prayer comes before you.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Why, O Lord, do you spurn me, and hide your face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 From my youth I am wretched and dying, I am numbed by the terrors I bear.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 The fires of your wrath have passed over me, your terrors destroy me,
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 surging around me forever, hemming me in altogether.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Those who love me you put far from me; the dark is my only friend.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
