Psalms 141
1 A psalm of David. Lord, I call to you: hasten, to me, attend to my voice, when I call to you.
Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
2 Let my prayer be presented as incense before you, and my uplifted hands as the evening meal-offering.
Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
3 Set, O Lord, a watch on my mouth, put a guard on the door of my lips.
Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
4 Incline not my heart to an evil matter, to busy myself in deeds of wickedness, in company with workers of evil: never may I partake of their dainties.
Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
5 A wound or reproof from a good person in kindness is oil which my head shall never refuse. In their misfortune my prayer is still with them.
Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
6 Abandoned they are to the hands of their judges: they shall learn that my words are true.
Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
7 Like stones on a country road cleft and broken so lie our bones scattered for Death to devour. (Sheol h7585)
Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
8 But my eyes are turned towards you, O Lord. Do not pour out my life, for in you I take refuge.
Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
9 Keep me safe from the trap they have laid for me, from the snares of the workers of trouble.
Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
10 Into their own nets let wicked people fall; while I pass by in safety.
Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
