Jacob 1
1 Jacob, a servant of God and of the Lord Yeshua the Messiah, to the twelve tribes which are in the Diaspora: Greetings.
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení.
2 Count it all joy, my brothers, when you encounter various trials,
Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte,
3 knowing that the testing of your faith produces endurance.
Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4 Let endurance have its perfect work, that you may be perfect and complete, lacking in nothing.
Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5 But if any of you lacks wisdom, let him ask of God, who gives to all generously and without finding fault; and it will be given to him.
Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.
6 But let him ask in faith, without any doubting, for the one who doubts is like a wave of the sea, driven and tossed by the wind.
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7 For let that person not think that he will receive anything from the Lord.
Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána.
8 He is a double-minded person, unstable in all his ways.
Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých.
9 But let the brother in humble circumstances glory in his high position;
Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10 and the rich, in that he is made humble, because like the flower in the grass, he will pass away.
A bohatý v ponižování se; nebo jako květ byliny pomine.
11 For the sun arises with the scorching wind, and withers the grass, and the flower in it falls, and the beauty of its appearance perishes. So also will the rich person fade away in his pursuits.
Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12 Blessed is the one who perseveres under trial, for when he has been approved, he will receive the crown of life, which he promised to those who love him.
Blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení; nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, kdož ho milují.
13 Let no one say when he is tempted, "I am tempted by God," for God cannot be tempted by evil, and he himself tempts no one.
Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž také on koho pokouší.
14 But each one is tempted, when he is drawn away by his own lust, and enticed.
Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15 Then the lust, when it has conceived, bears sin; and the sin, when it is full grown, brings forth death.
Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16 Do not be deceived, my beloved brothers.
Nebluďtež, bratří moji milí.
17 All generous giving and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom can be no variation, nor turning shadow.
Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhož není proměnění, ani pro obrácení se jinam zastínění.
18 Of his own will he brought us forth by the word of truth, that we should be a kind of first fruits of his creatures.
On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19 This you know, my beloved brothers. But let every person be swift to hear, slow to speak, and slow to anger;
A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20 for human anger does not produce the righteousness of God.
Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21 Therefore, putting away all filthiness and overflowing of wickedness, receive with humility the implanted word, which is able to save your souls.
Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22 But be doers of the word, and not only hearers, deluding your own selves.
Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23 For if anyone is a hearer of the word and not a doer, he is like someone looking at his natural face in a mirror;
Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle.
24 for he sees himself, and goes away, and immediately forgets what kind of person he was.
Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25 But he who looks into the perfect Law of freedom, and continues, not being a hearer who forgets, but a doer of the work, this person will be blessed in what he does.
Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.
26 If anyone thinks himself to be religious while he does not control his tongue, but deceives his heart, this one's religion is worthless.
Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, a v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27 Pure religion and undefiled before our God and Father is this: to visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep oneself unstained by the world.
Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v ssouženích jejich, a ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.
