Psalms 73
1 BOOK III A Psalm of Asaph. Surely God is good to Israel, even to such as are pure in heart.
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 But as for me, my feet were almost gone; my steps had well nigh slipped.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 For I was envious at the arrogant, when I saw the prosperity of the wicked.
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 For there are no pangs at their death, and their body is sound.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 In the trouble of man they are not; neither are they plagued like men.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Therefore pride is as a chain about their neck; violence covereth them as a garment.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Their eyes stand forth from fatness; they are gone beyond the imaginations of their heart.
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 They scoff, and in wickedness utter oppression; they speak as if there were none on high.
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 They have set their mouth against the heavens, and their tongue walketh through the earth.
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 Therefore His people return hither; and waters of fullness are drained out by them.
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 And they say: 'How doth God know? And is there knowledge in the Most High?'
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Behold, such are the wicked; and they that are always at ease increase riches.
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 Surely in vain have I cleansed my heart, and washed my hands in innocency;
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 For all the day have I been plagued, and my chastisement came every morning.
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 If I had said: 'I will speak thus', behold, I had been faithless to the generation of Thy children.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 And when I pondered how I might know this, it was wearisome in mine eyes;
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 Until I entered into the sanctuary of God, and considered their end.
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Surely Thou settest them in slippery places; Thou hurlest them down to utter ruin.
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 How are they become a desolation in a moment! They are wholly consumed by terrors.
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 As a dream when one awaketh, so, O Lord, when Thou arousest Thyself, Thou wilt despise their semblance.
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 For my heart was in a ferment, and I was pricked in my reins.
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 But I was brutish, and ignorant; I was as a beast before Thee.
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 Nevertheless I am continually with Thee; Thou holdest my right hand.
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 Thou wilt guide me with Thy counsel, and afterward receive me with glory.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Whom have I in heaven but Thee? And beside Thee I desire none upon earth.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 My flesh and my heart faileth; but God is the rock of my heart and my portion for ever.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 For, lo, they that go far from Thee shall perish; Thou dost destroy all them that go astray from Thee.
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 But as for me, the nearness of God is my good; I have made the Lord GOD my refuge, that I may tell of all Thy works.
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
