Psalms 44
1 For the music director. A psalm (maskil) of the sons of Korah. God, we have heard with our own ears—our forefathers have told us—all you did in their times, long ago.
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 Through your power you drove out the other nations so you could settle our ancestors there; you defeated the nations and you sent our ancestors to occupy the land.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 They did not conquer the land using their swords; it was not through their own strength that the victory was won—it was by your strength, your power, and your presence with them, because you loved them.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 God, you are my King; command victories for Jacob!
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Only through you can we repel our enemies; only in your name can we defeat our opponents.
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 I do not trust my bow; I do not have confidence in my sword to save me.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 You are the one who saves us from our enemies; you defeat those who hate us.
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 God, we proudly thank you all day long, and praise your name forever. (Selah)
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 But now you have rejected and disgraced us; you no longer accompany our armies.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 You made us run from our enemies, and those who hate us have taken whatever they wanted.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 You have handed us over like sheep to be slaughtered; you have scattered us among the other nations.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 You have sold your own people for next to nothing, making no profit on the sale.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 You have made a mockery of us before our neighbors, we are ridiculed and laughed at by those around us.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 You have made us a joke to the other nations; they scornfully shake their heads at us.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 We are humiliated all day long; we hold our heads in shame,
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 because of all the insults from the people mocking us, because our vengeful enemies are right in front of us.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 All this has happened to us even though we didn't forget you; we haven't been unfaithful to the promises we made to you.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 We have not turned away from you, not in thought, nor in action.
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 Even so, you crushed us, and made us into a jackal's den. You have covered us with the darkness of death.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 If we had forgotten the name of our God, or worshiped other gods,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 wouldn't God have been aware of this, because he knows everyone's thoughts?
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 But because of you we are killed all day long; we're considered just sheep to be slaughtered.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Lord, wake up! Why are you sleeping? Get up! Don't turn your back on us forever!
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Why do you look away from us and take no notice of our suffering and misery?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 We lie ruined in the dust, our bodies face down in the dirt.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Stand up! Come and help us! Save us because of your trustworthy love!
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
