< Acts 7 >

1 “Are these allegations true?” the high priest asked.
Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
2 “Brothers and fathers, listen to me!” Stephen replied. “God in his glory appeared to our father Abraham when he was living in Mesopotamia, before he moved to Haran.
a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
3 God told him, ‘Leave your country and your relatives, and go to the country that I'm going to show you.’
Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
4 So he left the country of the Chaldeans and lived in Haran. After his father's death, God sent him here to this country where you now live.
Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
5 God didn't give Abraham an inheritance here, not even one square foot. But God did promise Abraham that he would give him and his descendants possession of the land, even though he had no children.
nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
6 God also told him that his descendants would live in a foreign country, and that they would be enslaved there, and would be mistreated for four hundred years.
Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
7 God said, ‘I will punish the nation that enslaves them. Eventually they will leave and come here to worship me.’
Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
8 God also gave Abraham the agreement regarding circumcision, and so when Isaac was born, Abraham circumcised him on the eighth day. Isaac was the father of Jacob, and Jacob the father of the twelve patriarchs.
Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
9 The patriarchs, who were jealous of Joseph, sold him into slavery in Egypt. But God was with him,
Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
10 and rescued him from all his troubles. He gave him wisdom and helped him gain the favor of Pharaoh, king of Egypt, who made him governor over Egypt and the royal household.
Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
11 Now a famine occurred throughout Egypt and Canaan. It caused terrible misery, and our forefathers had no food.
Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
12 When Jacob heard there was grain in Egypt he sent our forefathers down on their first visit.
Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
13 During their second visit, Joseph revealed to his brothers who he was, and Pharaoh discovered Joseph's family background.
Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
14 Joseph sent for his father and all his relatives—seventy-five in total.
Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
15 Jacob traveled to Egypt, and died there—as did our forefathers.
Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
16 Their bodies were brought back to Shechem and placed in the tomb that Abraham had bought with silver from the sons of Hamor in Shechem.
Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
17 As the time approached regarding the promise that God had made to Abraham, the number of our people in Egypt increased.
A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
18 A new king came to the throne in Egypt who knew nothing about Joseph.
Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
19 He took advantage of our people and treated our ancestors badly, forcing them to abandon their babies so they would die.
Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
20 It was at this time that Moses was born. He was a handsome child, and for three months he was looked after in his father's home.
Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
21 When he had to be abandoned, Pharaoh's daughter rescued him and took care of him as her own son.
Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
22 Moses received instruction in all areas of Egyptian knowledge, and he became a powerful speaker and leader.
Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
23 However, when he was forty years old, he decided to visit his relatives, the Israelites.
Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
24 He saw one of them being mistreated, so he intervened to defend him. On behalf of the man he took revenge and killed the Egyptian.
Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
25 Moses thought his fellow Israelites would see that God was rescuing them through him, but they didn't.
Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26 The next day when he arrived, two Israelites were fighting one another. He tried to reconcile them and stop the fight. ‘Men! You are brothers!’ he told them. ‘Why are you attacking each other?’
Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
27 But the man who had started the fight pushed Moses away. ‘Who put you in charge over us? Are you our judge now?’ he asked.
ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
28 ‘Are you going to kill me like you killed the Egyptian yesterday?’
To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
29 When he heard this, Moses ran away. He went and lived in exile in the land of Midian, where two sons were born to him.
Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
30 Forty years later, in the desert of Mount Sinai, an angel appeared to him in the flames of a burning bush.
Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
31 When Moses saw this, he was amazed at the sight, and went over to take a closer look. The voice of the Lord spoke to him:
Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
32 ‘I am the God of your fathers, the God of Abraham and Isaac and Jacob.’ Moses shook with fear and didn't dare look up.
‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
33 The Lord told him, ‘Take off your sandals, because where you are standing is holy ground.
Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
34 I have closely observed the suffering of my people in Egypt, and I have heard their groans. I have come down to rescue them. Now come over here, for I'm sending you to Egypt.’
Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
35 This was the same Moses that the people had rejected when they said, ‘Who made you a ruler and judge over us?’ God sent him to be both a ruler and a liberator, by means of the angel who appeared to him in the bush.
A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
36 Moses led them out after performing miraculous signs in Egypt, and in the Red Sea, and continued to do so in the desert for forty years.
37 This is the same Moses who promised the Israelites, ‘God will send you a prophet like me from among your people.’
Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
38 Moses was with God's assembled people in the desert when the angel spoke to him at Mount Sinai, and there with our forefathers he received God's living word to give to us.
Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
39 He was the one our fathers wouldn't listen to. They rejected him and decided to return to Egypt.
Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40 They told Aaron, ‘Make gods for us to lead us, because we don't know what's happened to this Moses who led us out of the land of Egypt.’
Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
41 Then they made an idol in the shape of a calf, sacrificed to it, and celebrated what they themselves had made!
A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
42 So God gave up on them. He left them to their worship of the stars in the sky. This is what the prophets wrote, ‘Were you giving offerings or making sacrifices to me during the forty years in the desert, you Israelites?
Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43 No, you carried the Tabernacle of the god Moloch and the image of the god Rephan's star, images that you made so you could worship them. So I will banish you in exile beyond Babylon.’
Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
44 Our ancestors had the Tabernacle of Testimony in the desert. God had told Moses how he should make it following the blueprint he had seen.
Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
45 Later on, our forefathers carried it with them when they went in with Joshua to occupy the land taken from the nations the Lord drove out before them. It stayed there until the time of David.
Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
46 David found favor with God and asked to make a more permanent home for the God of Jacob.
Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
47 But it was Solomon who built a Temple for him.
ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
48 Of course the Almighty doesn't live in temples we make. As the prophet said,
Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
49 ‘Heaven is my throne, and the earth the place I put my feet. What kind of dwelling could you build for me?’ the Lord asks. ‘What bed could you make for me to rest in?
‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
50 Didn't I make everything?’
Což jsem všechno nestvořil?‘
51 You arrogant, hard-hearted people! You never listen! You always fight against the Holy Spirit! You act just like your fathers did!
A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
52 Was there ever a prophet your fathers didn't persecute? They killed those who prophesied about the coming of the one who is truly good and right. He is the one you betrayed and murdered—
Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
53 you who received the law by means of the angels, but refused to keep it.”
Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
54 When they heard this, the council members became mad with rage, and snarled at him, grinding their teeth.
Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
55 But Stephen, full of the Holy Spirit, gazed up into heaven and saw God's glory, with Jesus standing at God's right hand.
Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
56 “Look,” he said, “I see heaven open, and the Son of Man standing at God's right hand.”
a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
57 But they held their hands over their ears and shouted as loudly as they could. They rushed together at him,
Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
58 dragged him out of the city, and began to stone him. His accusers laid their coats down beside a young man called Saul.
odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
59 As they went on stoning him, Stephen prayed, “Lord Jesus, receive my spirit.”
Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
60 He kneeled down, calling out, “Lord, please don't hold this sin against them!” And after he said this, he died.
Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.

< Acts 7 >