Acts 4
1 While Peter and John were speaking to the people, the priests and the captain of the temple guard and the Sadducees came up to them,
A když oni mluvili k lidu, přišli na ně kněží, a úředník chrámu a saduceové,
2 greatly disturbed that they were teaching the people and proclaiming in Jesus the resurrection of the dead.
Těžce to nesouce, že lid učili, a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
3 They seized Peter and John, and because it was evening, they put them in custody until the next day.
I vztáhli na ně ruce, a vsadili je do žaláře až do jitra, nebo již byl večer.
4 But many who heard the message believed, and the number of men grew to about five thousand.
Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
5 The next day the rulers, elders, and scribes assembled in Jerusalem,
Stalo se pak nazejtří, že se sešla knížata jejich, a starší, a zákonníci v Jeruzalémě,
6 along with Annas the high priest, Caiaphas, John, Alexander, and many others from the high priest’s family.
A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
7 They had Peter and John brought in and began to question them: “By what power or what name did you do this?”
I postavivše je mezi sebou, otázali se: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
8 Then Peter, filled with the Holy Spirit, said to them, “Rulers and elders of the people!
Tehdy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
9 If we are being examined today about a kind service to a man who was lame, to determine how he was healed,
Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému, kterak by on zdráv učiněn byl:
10 then let this be known to all of you and to all the people of Israel: It is by the name of Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified but whom God raised from the dead, that this man stands before you healed.
Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
11 This Jesus is ‘the stone you builders rejected, which has become the cornerstone.’
Toť jest ten kámen za nic položený od vás stavitelů, kterýž jest v hlavu úhelní.
12 Salvation exists in no one else, for there is no other name under heaven given to men by which we must be saved.”
A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
13 When they saw the boldness of Peter and John and realized that they were unschooled, ordinary men, they marveled and took note that these men had been with Jesus.
I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
14 And seeing the man who had been healed standing there with them, they had nothing to say in response.
Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
15 So they ordered them to leave the Sanhedrin and then conferred together.
I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
16 “What shall we do with these men?” they asked. “It is clear to everyone living in Jerusalem that a remarkable miracle has occurred through them, and we cannot deny it.
Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že zjevný zázrak stal se skrze ně, všechněm přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme zapříti.
17 But to keep this message from spreading any further among the people, we must warn them not to speak to anyone in this name.”
Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
18 Then they called them in again and commanded them not to speak or teach at all in the name of Jesus.
I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani neučili ve jménu Ježíšovu.
19 But Peter and John replied, “Judge for yourselves whether it is right in God’s sight to listen to you rather than God.
Tedy Petr a Jan odpovídajíce jim, řekli: Jest-li to spravedlivé před oblíčejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
20 For we cannot stop speaking about what we have seen and heard.”
Neboť my nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
21 After further threats they let them go. They could not find a way to punish them, because all the people were glorifying God for what had happened.
A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
22 For the man who was miraculously healed was over forty years old.
Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
23 On their release, Peter and John returned to their own people and reported everything that the chief priests and elders had said to them.
A jsouce propuštěni, přišli k svým, a pověděli, co k nim přední kněží a starší mluvili.
24 When the believers heard this, they lifted up their voices to God with one accord. “Sovereign Lord,” they said, “You made the heaven and the earth and the sea and everything in them.
Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
25 You spoke by the Holy Spirit through the mouth of Your servant, our father David: ‘Why do the nations rage and the peoples plot in vain?
Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč se bouřili národové, a lidé myslili marné věci?
26 The kings of the earth take their stand and the rulers gather together against the Lord and against His Anointed One.’
Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti pomazanému jeho.
27 In fact, this is the very city where Herod and Pontius Pilate conspired with the Gentiles and the people of Israel against Your holy servant Jesus, whom You anointed.
Právěť se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Heródes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
28 They carried out what Your hand and will had decided beforehand would happen.
Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
29 And now, Lord, consider their threats, and enable Your servants to speak Your word with complete boldness,
A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým mluviti slovo své svobodně a směle,
30 as You stretch out Your hand to heal and perform signs and wonders through the name of Your holy servant Jesus.”
Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
31 After they had prayed, their meeting place was shaken, and they were all filled with the Holy Spirit and spoke the word of God boldly.
A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
32 The multitude of believers was one in heart and soul. No one claimed that any of his possessions was his own, but they shared everything they owned.
Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
33 With great power the apostles continued to give their testimony about the resurrection of the Lord Jesus. And abundant grace was upon them all.
A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
34 There were no needy ones among them, because those who owned lands or houses would sell their property, bring the proceeds from the sales,
Žádný zajisté mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole neb domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
35 and lay them at the apostles’ feet for distribution to anyone as he had need.
A kladli před nohy apoštolské. I bylo rozdělováno to jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
36 Joseph, a Levite from Cyprus, whom the apostles called Barnabas (meaning Son of Encouragement),
Jozes pak, kterýž přijmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
37 sold a field he owned, brought the money, and laid it at the apostles’ feet.
Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
