Salme 2

1 Hvorfor fnyser Hedninger, hvi pønser Folkefærd på hvad fåfængt er?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Jordens Konger rejser sig, Fyrster samles til Råd mod HERREN og mod hans Salvede:

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 "Lad os sprænge deres Bånd og kaste Rebene af os!"

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Han, som troner i Himlen, ler, Herren, han spotter dem.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Så taler han til dem i Vrede, forfærder dem i sin Harme:

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 "Jeg har dog indsat min Konge på Zion, mit hellige Bjerg!"

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Jeg kundgør HERRENs Tilsagn. Han sagde til mig: "Du er min Søn, jeg har født dig i Dag!

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Bed mig, og jeg giver dig Hedningefolk til Arv og den vide Jord i Eje;

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 med Jernspir skal du knuse dem og sønderslå dem som en Pottemagers Kar!"

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Og nu, I Konger, vær kloge, lad eder råde, I Jordens Dommere,

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 tjener HERREN i Frygt, fryd jer med Bæven!

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Kysser Sønnen, at ikke han vredes og I forgår! Snart blusset hans Vrede op. Salig hver den, der lider på ham!

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.