< Salme 130 >

1 (Sang til Festrejserne.) Fra det dybe råber jeg til
Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
2 o Herre hør min Røst! Lad dine Ører lytte til min tryglende Røst!
Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
3 Tog du Vare, HERRE, på Misgerninger, Herre, hvo kunde da bestå?
Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
4 Men hos dig er der Syndsforladelse, at du må frygtes.
Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
5 Jeg håber. på HERREN, min Sjæl håber på hans Ord,
Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
6 på Herren bier min Sjæl mer end Vægter på Morgen, Vægter på Morgen.
Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
7 Israel, bi på HERREN! Thi hos HERREN er Miskundhed, hos ham er Forløsning i Overflod.
Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
8 Og han vil forløse Israel fra alle dets Misgerninger,
Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

< Salme 130 >